Hvězdní architekti čarují chrámy boha Dionýsa

Gehry, v Kanadě narozený Kaliforňan, se zdráhal. Pak mu Španěl nabídl víno z ročníku jeho narození - 1929. „Bylo skvělé, takže jsem po několika číších kývl,“ prozradil listu El Mundo. V roce 2006 otevřel španělský král Juan Carlos Gehryho ukázku účelnosti i krásy uprostřed baskické vinice - futuristický hotel. Od té doby vesnici Elciego s kořeny v 15. století zaplavují turisté. Ročně si jich sem najde cestu na 70 tisíc, přičemž před otevřením hotelu to byly pouhé dva tisíce.

Víno jako umění se podává opravdu vynalézavě od ochutnávek přímo ve wellness až po masáže hrozny odrůdy Tempranillo. Investice ve výši 80 miliónů eur (2,16 miliardy korun) se bohatě vyplatila.

Další supermoderní chrámy boha Dionýsa, smělé a nápadité stavby uprostřed vinohradů lákají turisty a zvyšují obrat. Vinaři bývají ochotni sáhnout pořádně hluboko do kapsy. V Německu přišel ke slovu purismus Franze Kellera v Kaiserstuhlu, střešní terasa od Jochena Kreutzenbergera ve Falci či futuristický výkřik ze zeleného skla a dřeva ve Würzburgu.

„Chceme, aby se lidé zdrželi déle než jediný den“, vysvětluje Mariá-José Lopéz de Heredia ze stejnojmenného vinařství ve španělském Haru. Také proto získala Zahu Hadid, britskou architektku původem z Iráku, jež se blýskla mimo jiné některými sportovišti na olympijských hrách 2012 v Londýně. Ve vile Tondonia vyčarovala skleněnou fasádu pavilónu v podobě karafy na víno.

Renzo Piano ve skleněném pavilónu a červené věži ve vinařství Rocca di Frassinello v jižním Toskánsku si nápaditě pohrál se světlem. Věž ho na sebe naváže a pak sluneční paprsky posílá prostřednictvím důmyslného systému zrcadel až dovnitř největšího vinného sklepa v Evropě, kde svou práci odvádí 2 500 sudů na stejném počtu čtverečních metrů.

Sklepy jako amfiteátry, výrobní haly přepychové jako katedrály teď frčí. Ve městečku San Casciano Val di Pesa, v kopcích Chianti, na půl cesty mezi Florencií a Sienou, si jedna z nejstarších a nejznámějších vinařských rodin nechala za 110 miliónů eur (2,97 miliardy korun) postavit něco jako pomník rodinné historie, která trvá přes 26 generací.

Pro klan Antinoriových, který se vínu věnuje od renesance, ho studio Archea Associati z Florencie zasadilo do hory. Přes 400 tisíc kubíků půdy museli stavitelé vykopat, sedm let připomínalo staveniště gigantický kráter po bombardování. Aby nový objekt harmonicky splýval s okolní krajinou a nenarušoval ji, architekti rozlehlý komplex ukryli pod terénem.

V roce 2013 Antinoriovi otevřeli svůj vinný chrám pro veřejnost. Před vstupem se kroutí 105 tun těžké ocelové schodiště jako obří vývrtka. Cantine Antinori slouží současně jako sídlo firmy, muzeum, knihovna, restaurace, obchod, místo, kde se koštuje.

Jenom réva se na okolních stráních ještě nerodí. Teprve od příštího roku počítá Albiera Antinoriová, viceprezidentka firmy, s prvními hrozny pro své proslulé značky.