Článek
Novelu zákona o střetu zájmů má v pondělí projednat vláda. Protože jde o poslanecký návrh, neprošla komplexním připomínkovým řízením a vyjádřily se k ní jen některé úřady. Z ministerstev bylo nejkritičtější právě to vedené Mrázovou.
V dokumentu, který podepsala sama ministryně, se vytýká mimo jiné zkrácení lhůty pro vymáhání neprávem vyplacených dotací Státním zemědělským intervenčním fondem z deseti na čtyři roky, a to i zpětně. Jak Novinky popsaly už dříve, promlčel by se spor, zda vymáhat miliardové dotace vyplacené za minulé Babišovy vlády jeho koncernu Agrofert.
„Úprava směřuje proti souvisejícím snahám orgánů o zajištění efektivního způsobu vymáhání dotací, znamenala by ztížení vymáhání práva a naopak by znamenala usnadnění podvodů a korupce a jako taková by směřovala proti zájmu na ochranu státního a evropského rozpočtu,“ napsala ke zkrácení lhůty Mrázová.
Poslanecký návrh také omezuje okruh členů vlády, jejichž firmy se nesmí ucházet o dotace a veřejné zakázky. Nyní se zákaz vztahuje na všechny ministry i premiéra. Podle novely by dotace a zakázky nesměl čerpat jen ten ministr, pod jehož působnost přímo spadá rozhodování o přidělení konkrétních dotací - třeba firmy ministra zemědělství v případě zemědělských dotací.
„Vliv má ve vládě každý“
Jak předkladatelé řekli Novinkám, podle nich nemá jeden člen vlády vliv na rozhodování druhého – třeba premiér na zemědělské dotace. „Premiér nerozhoduje přímo o té konkrétní věci,“ uvedla pro Novinky poslankyně Marie Pošarová (SPD), jedna z autorek návrhu.
Mrázová to tak nevidí. „I v případě, že jde o společnost veřejného funkcionáře, který nestojí v čele poskytovatele dotace, může mít osobní, finanční, rodinný nebo jiný zájem, který může ovlivnit výkon jeho funkce,“ popsala.
„Zejména pokud se týká členů vlády, při výkonu funkce člena vlády může funkcionář hlasováním ovlivnit nastavování obecných podmínek čerpání dotací, prioritní oblasti podpory, využití zdrojů státního rozpočtu či vyjednávání o víceletém finančním rámci EU i u těch dotací, které poskytuje poskytovatel, v jehož čele daný člen vlády nestojí,“ dodala ministryně.
Mrázová a také další ministerstva zaujaly k návrhu neutrální stanovisko. Ministerstvo životního prostředí novelu podpořilo. Ministerstvo zemědělství ocenilo upřesnění sporného paragrafu zákona. Nově by se zákaz čerpání dotací týkal jednoznačně jen těch nenárokových, což bylo v minulosti předmětem sporů. Úřady poslanecké novele vyčítají také, že potenciálně zavádí zbytečnou byrokracii.
Premiér už dříve pro Novinky odmítl, že by se na návrhu podílel. „Já jsem odešel z Agrofertu v roce 2014 a firmy jsem se zbavil minulý rok. Nemám k tomu co říct,“ řekl. „Lex Babiš je zákon proti Babišovi, protože Babiše chtějí všichni zničit, protože Babiš nekrade, nelže a dělá věci pro lidi,“ dodal.
Právník Petr Bezouška z Univerzity Palackého v Olomouci nicméně novelu popsal takto: „Je to obrovské změkčení, velká laskavost pro Babiše.“ Obdobně hovoří i další odborníci.
Novelu předložili v polovině června koaliční poslanci pod vedením Radka Vondráčka (ANO). Tvrdí, že chtějí vyjasnit sporné pasáže a vrátit se k původnímu smyslu zákona. Například upřesňují, že se zákaz týká jen nenárokových dotací.
„Je potřeba ukotvit výkladové nejasnosti, které panují posledních několik let. Říct, jak to má být s nárokovými dotacemi, nenárokovými dotacemi, kdo má nárok čerpat dotace a kdo nemá. Jsme ve zvláštním právním vakuu, kdy je to nejednoznačné,“ uvedl dříve poslanec ANO David Pražák.
