Článek
„Soutěží rádiem řízených automobilových modelů se účastním již 45 let,“ potvrzuje čtyřiašedesátiletý Martin, tajemník Německého klubu automobilových modelů, který u našich západních sousedů organizuje zmiňované soutěže. „Ze začátku jsme neměli k dispozici pořádné vybavení, takže jste všechno museli získávat z USA,“ dodává průkopník německých závodů zmenšených aut.
Nenechte se oklamat velikostí automobilů: členové klubu berou vše kolem nich smrtelně vážně. „Naše stroje mohou jet rychlostí až 120 km/hod,“ upozorňuje Martin na modely, jejichž řízení vyžaduje reakce a zručnost stejné jako v případě řízení skutečných automobilů.
Řidiči stojí 2,5 metru vysoko
„Modely se značně liší velikostí,“ vysvětluje Jan Schnare z Cars & Details, specializovaného časopisu pro začínající i pokročilé závodníky. „Patří mezi ně modely ve velikosti 1:26, které se vejdou do dlaně, stejně jako téměř metr dlouhé automobily v měřítku 1:5. Většinou jde o modely vozů F1 nebo rychlostních silničních strojů.“
Není mnoho mužů, kteří by si s podobnými modely nechtěli zazávodit.
Ale ani největší modely nestačí zapáleným závodníkům jako Martin, který řídí automobily zhotovené v měřítku 1:8. Pohánějí je spalovací motory o výkonu 2,5 až 6 koňských sil, které snesou označení turbomotory. „Jedním z důvodů je skutečnost, že máme k dispozici mnohem více terénních drah než upravených závodních okruhů,“ objasňuje Martin. „Terénní dráhy se udržují snadněji než závodní okruhy. A jsou také výrazně levnější. Asfaltový okruh vás klidně vyjde na 80 tisíc eur (2,3 miliónu Kč).“
Ale ani vysoké náklady neodradily klub závodníků rádiem řízených automobilů sídlící v Bernau, deset kilometrů severně od Berlína, od výstavby nového sportoviště. Nedávno dokončený závodní okruh, který místním závidí závodníci nejen z Německa, je dlouhý 280 metrů a v nejužším bodě široký čtyři metry. Při závodech stojí „řidiči“ na 2,5 metru vysokém podstavci, z něhož je možné přehlédnout jak vlastní dráhu, tak terénní trať. „Naše dráha slouží převážně celostátním závodům,“ vysvětluje Andreas Liebermann, manažer okruhu.
Elektrovozy jsou i tady na vzestupu
Stejně jako pro závody opravdových automobilů také pro soutěže rádiem řízených modelů platí přísná pravidla. Přestože na okruzích pochopitelně chybějí dlouhé odstavné pásy pro vozy, které se vymkly kontrole, zůstává bezpečnost diváků nejdůležitější. Každý závod je také do značné míry záležitostí celého týmu, tedy řidiče, pomocníka pro zastávky v boxech a dalších členů, kteří se starají o modely: všichni usilují o trofeje pro vítěze nebo alespoň o postavení „na bedně“.
K závodům slouží nejen modely se spalovacím motorem, hovorově označované jako čuďáky, ale stále významnější roli v nich hrají elektrická autíčka. „Stejně jako u skutečných aut, také v případě modelů prodělaly v posledním desetiletí mohutný rozvoj,“ zdůrazňuje Schare.
Pro Andrease Liebermanna jsou autíčka vášní.
Jsou také vhodnější pro začátečníky a k jejich provozu a případné opravě nepotřebujete takové znalosti jako v případě modelů poháněných spalovacím motorem.
Dokonce i Martin, který pro závody upřednostňuje automobily se spalovacím motorem v měřítku 1:8, doporučuje začátečníkům elektrické modely. „Dnes mají běžně větší výkon než jednu koňskou sílu a jsou téměř stejně tak rychlé jako zmenšeniny automobilů jezdící na benzín nebo dieselovou naftu. Ceny obou druhů modelů jsou také srovnatelné.“
Závody v tělocvičně
Nicméně účastnit se závodů dálkově řízených modelů není právě levnou záležitostí. Dobré auto, se kterým se můžete přihlásit na lehčí vstupní závody, vyjde na tisíc až dva tisíce eur (28 – 56 tisíc korun). Ovšem dětská hračka ovládaná rádiem se dá v supermarketu sehnat už za 30 euro (840 korun).
Pokud nejste příliš náročný, můžete ovšem zkusit závodit třeba na parketách tělocvičny s elektrickým modelem v měřítku 1:10 za 200 eur (5 620 korun).