„Nechávám na zaměstnancích, aby se sami rozhodli, jestli si chtějí dát pauzu na pár hodin, dní, týdnů nebo na celý měsíc. Můj předpoklad je ten, že budou-li se cítit zaměstnanci ve stoprocentní pohodě, budou poté výkonnější. Je ale jasné, že jejich absence nemůže ohrozit naše projekty,“ uvádí Branson, což je také jediná jeho podmínka – firma nesmí být kvůli přílišné absenci zaměstnanců nijak poškozená.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Měli bychom se soustředit na to, co lidé vytvořili, ne kolik hodin v práci strávili. Už nemáme pracovní dobu od devíti do pěti, tak není důvod, proč bychom se měli držet zavedených pravidel při plánování dovolené. Předpokladem je dobrovolné rozhodnutí pracovníka, který si je na sto procent jist, že jeho tým v každém projektu dodržuje časový plán a že jeho absence v žádném případě neublíží podniku – nebo, když už jsme u toho, ani jeho kariéře,“ napsal britský miliardář v e-mailu zaměstnancům.

„Očekávám samozřejmě, že lidé z mého týmu k této novince přistoupí zodpovědně,“ vysvětlil listu Wall Street Journal.

Přišla na to dcera

Nápad mu vnukla dcera Holly, když mu zaslala článek o americké on-line videotéce Netflix, která takovou vymoženost nabízí už od roku 2002. „Holly mě vybídla s tím, že udělat to samé by bylo velice virginské,“ dodal Branson, který v uplynulých čtyřech desetiletích omotal zeměkouli konglomerátem firem z Virgin Group, kam spadá mimo jiné několik leteckých společností, železniční přepravce, síť fitness, obchod s vínem či finanční poradenství.

Richard Branson se svou dcerou Holly

Richard Branson má se svou dcerou Holly vynikající vztah.

FOTO: Profimedia.cz

Netflix totiž zjistil, že v Kalifornii schází zákon stanovující pravidla čerpání dovolených. Reed Hasting, zakladatel Netflixu, tudíž začal dávat volné dny neformálně. Zaměstnanci nevyplňují formuláře, stačí představy o dnech odpočinku probrat se šéfy. „Neposuzujeme lidi podle toho, kolik hodin pracují nebo jak často bývají v kanceláři,“ objasnil Hasting.

Jiný model zavedla americká firma Evernote, ta dokonce za týden volna zaplatí zaměstnancům tisíc dolarů (21 700 korun).

Čertovo kopýtko: lidé nebudou stát o volno

Někteří odborníci oslovení webem Business Insider upozorňují na velké „ale“ – podle nich hrozí, že někteří příliš zapálení lidé si nevyberou volno vůbec. „Nevypadá to jako důkladně promyšlená záležitost. Bez jasných pravidel lidé netuší, co si z takové praxe vzít,“ podotýká Lotte Bailynová z Massachusettského technologického institutu.

Blogger Jacob Kaplan-Mosssi zase myslí, že někteří mohou pociťovat vinu, že si berou víc volna než ostatní. „Může to skončit přepracováním, protože lidé často nevědí, kolik oddechu je ještě v normě,“ upozorňuje.

Nařízená dovolená

Ve Spolkové republice podle studie Německého institutu pro výzkum hospodářství v roce 2012 věnovali zaměstnanci svým firmám v průměru tři dny své dovolené. Řečí peněz: 75 miliónů dnů nevybrané dovolené má hodnotu devíti miliard eur (246, 6 mld. korun).

Bailynová připomněla, že ke slovu se dostává zcela opačný trend – firmy dávají pracovníkům za povinnost vzít si volno. Například švédský Electrolux ve své centrále ve Stockholmu přesně stanoví zaměstnancům, kolik dní se musí bez svých pracovních míst obejít.