Ve středu dění stojí oblíbená postava čtyřicetiletého outsidera Michela (z nějakého důvodu bývají vždy vousatí a trochu tlustí), který vyrostl s poněkud ulítlou matkou za zády a zdá se, že se jejího vlivu dodnes nezbavil.

Neúspěšný herec a prodavač s ní navštěvuje lékaře a rozebírá téma smrti. Matka o ní a o nemocech mluví neustále. Michel si sice najde přítelkyni, ovšem značně labilní, a navíc se zdá, že ani ona neunikne bláznivé matce a trapným historkám o kojení Michela, jeho dětství a její rakovině.

Michel se pozoruje v zrcadle.

Michel se pozoruje v zrcadle.

Michel v matčině stínu ani nemohl dospět ve zdravého jedince, nedostal šanci, a momentálně se jako správný hypochondr trápí výběrem vhodné rakve (pro sebe, ne pro matku).

Značně excentrický Seronův příběh osciluje mezi studií psychicky narušených osob, ultračernou komedií a černobílou artistní hříčkou. Filmu nelze upřít relativní originalitu po obrazové stránce i u některých pohřebních žertíků, jako jsou zvuky pokladny v supermarketu přecházející ve zvuk nemocničních přístrojů hlásících zastavující se srdce. Někdy můžete získat dojem, že úplně nechápete, co se v Seronově světě děje, ale zachovejte klid, jeho postavy to nevědí taky.

Celkové hodnocení: 65%