Karlovarská soutěž: Je horší být napaden psy, nebo lidmi?

Velmi dobře situovaný právník, jeho žena Lea a jejich v zahraničí studující syn vypadají jako úspěšná lublaňská rodina. Stačí však jedna noc a všechno se obrátí naruby.

Muž je nalezen na ulici, celý od krve, pokousaný od psů a se sexuální pomůckou po boku. Zatímco lékaři bojují o jeho život a policisté se začínají zajímat, co se vlastně stalo, vystrašená manželka se snaží zahladit stopy, o nichž sama neví, kam vedou. A taky se bojí rána, kdy se případu takřka jistě chopí média a krvežíznivá část veřejnosti.

Film Noční život vychází z reálné události, která se stala ve slovinské Lublani někdy v roce 2012.

„Byl z toho tehdy obrovský skandál,“ vzpomíná režisér Damjan Kozole. „Média spekulovala, že měl ten muž, v reálu lékař, se psy sex a že do těchto orgií mohlo být zapleteno více politicky důležitých lidí. Dodnes je internet plný spekulací, jak to tenkrát celé proběhlo, často dost divokých.“

Aféra podle filmaře slovinskou společnost rozdělila na dva tábory. Jedni byli a jsou přesvědčeni, že se elita země slézá při příležitosti sexuálních orgií, druzí naopak obhajovali právo zemřelého a jeho blízkých na soukromí.

„Ta kauza tehdy překročila všechny hranice normality. Sledoval jsem to bláznovství a přemýšlel, co je vlastně horší – být napaden psy, nebo lidmi? A o tom můj film je. Naše postava útok přežije, ale může to pro ni být paradoxně horší varianta, než kdyby zemřela,“ říká Kozole.

Minimalisticky pojatý Noční život nám nijak neusnadňuje náhled do motivací a myšlenek jednotlivých hrdinů, nedává nám žádné přímé vysvětlení ani nám nenapovídá, co bude dál. V centru dění zde stojí manželka Lea ve výrazném podání Piy Zemljičové. Sama si odmítá připustit, co se asi stalo, ale taky se racionálně snaží situaci zachránit, byť si spolu s ní uvědomujeme, že nemůže uspět.

„Je to film o našich vnitřních životech, o strachu a o perverzních myšlenkách, které se čeří za nehybnými fasádami našich obličejů,“ dodává režisér.

Pro Kozoleho je to už devátý hraný titul. Má na kontě řadu festivalově úspěšných počinů, soutěžil na Berlinale a je také autorem snímku Osudový telefon z roku 1987, který je považován za vůbec první jugoslávský nezávislý film. Zda sklidí zkušený režisér ovace i za Noční život, uvidíme už při jeho karlovarské světové premiéře 6. července.