Koloniální dějiny evropských států jsou plné nespravedlností páchaných na domorodých obyvatelích, a to nejen v Africe, kde se odehrává Dencikovo Zlaté pobřeží. V něm se píše rok 1836 a do Dánské Guineje přijíždí mladý botanik Wulff. Jeho úkolem je během jednoho roku vystavět s pomocí místních obyvatel kávovou plantáž.

Ocitá se ve společnosti ostatních dánských kolonizátorů. Stává se jejich přítelem spíše z nutnosti, než že by si byli vzájemně sympatičtí. Jsou tu proti domorodcům v menšině, i když u moci. Trpí nemocemi, říká se, že tu nikdo z nich nikdy nepřežije moc dlouho. Většina už počáteční ideály dávno ztratila. Doslova se tu mluví o „hřbitově ambicí“. A s ideály odchází i morálka. Když Wulff na chvíli odhlédne od své botanické vášně, vidí mimo jiné i známky obchodu s otroky, který však Dánové dávno zakázali.

Dencik se svým filmem vyjadřuje třeba k aktuální celoevropské debatě o imigrační politice – poukazováním na temnou stránku dějin starého kontinentu, ale i vůbec k aktuálnímu poměru mocných zemí k tzv. Třetímu světu, kde se stejně jako ve Zlatém pobřeží potkává humanitární a lidskoprávní idealismus s cynickými ekonomickými zájmy a nebývá to setkání idylické. Odkazuje se tu také ke křesťanské mytologii a vědeckému pozitivismu.

Lynchův skladatel

Zároveň je Zlaté pobřeží formálně vytříbený kousek s lyrickými pasážemi, které však vnitřně logicky vyrůstají z děje, postav, prostředí a idey snímku.

„Mým cílem bylo dát filmu nadčasový, univerzální výraz a vytvořit snovou, euforickou atmosféru, kdy svět vidíme očima mladých postav, které jsou ale okolnostmi nuceny nechat své mládí rychle za sebou. Zlaté pobřeží je jako rok 1836 na extázi,“ říká režisér.

Až hypnotickému efektu snímku zároveň velmi výrazně napomáhá působivá a nezaměnitelná hudba amerického skladatele italského původu Angela Badalamentiho, mimo jiné dvorního spolupracovníka Davida Lynche.

Wulff se rozhodne postavit se na stranu práva a morálky. Podpoří ho sice místní guvernér, který však trpí halucinačními stavy, jeho kondice se prudce zhoršuje a nakonec umírá. A když zemře i místní učitelka, zůstává mladík ve svém boji sám. Nakolik má šanci uspět a co je vlastně vítězstvím, se můžete dozvědět už 9. července, kdy se Zlaté pobřeží hraje ve Varech poprvé.