Zdokumentoval zde hrůzy zajateckého tábora, přičemž zážitky z osvobozování se mu staly mimo jiné inspirací pro natočení snímku Velká červená jednička.

Pocty slavnému filmaři, který se režisérsky nebo herecky podílel na více než padesáti filmech, se osobně zúčastnila jeho manželka Christa, dcera Samantha a také vnučka Samira.

„Jsem šťastná, že uctíváte památku mého muže v Sokolově, protože osvobozování za II. světové války se mu vrylo do paměti natolik, že jej mimo jiné inspirovalo pro napsání scénáře pro film Velká červená jednička,“ uvedl Christa Fullerová před odhalením pamětní desky.

"Když přišla americká armáda až do Sokolova, nařídil mu kapitán Richards, aby tou kamerou natáčel zvěrstva v sokolovském zajateckém táboře. Všude ležela mrtvá těla sovětských zajatců."Christa Fullerová

Ve zmiňovaném snímku, který je uveden v rámci sekce Pocta Samuelu Fullerovi na karlovarském filmovém festivalu v rekonstruované podobě, se odehrává scéna, kdy americký voják zvedne v osvobozeném zajateckém táboře ze země dítě a odnese jej do ošetřovny.

„Z nedávno objevených pamětí polské zajatkyně vyplynulo, že se tato scéna skutečně stala v ženském zajateckém táboře v nedaleké Svatavě. Fuller ji mohl na vlastní oči spatřit a použít později ve zmiňovaném filmu,“ uvedl ředitel sokolovského muzea Michael Rund.

 Všude ležela těla

Při osvobozování Československa měl americký pluk, u kterého Fuller sloužil, dojít až do Karlových Varů, ale nakonec se tak nestalo.

„Ještě před válkou napsal manžel psychologický román a z honorářů mu matka pořídila kameru, kterou si nechal poslat na frontu do německého Bamberku. Když přišla americká armáda až do Sokolova, nařídil mu kapitán Richards, aby tou kamerou natáčel zvěrstva v sokolovském zajateckém táboře. Všude ležela mrtvá těla sovětských zajatců,“ popisovala.

Vdova Samuela Fullera Christa a dcera Samantha v rozhovoru s ředitelem sokolovského muzea Michaelem Rundem.

Vdova Samuela Fullera Christa a dcera Samantha v rozhovoru s ředitelem sokolovského muzea Michaelem Rundem.

FOTO: Rudolf Voleman, Právo

„Německým dozorcům nařídili, aby těla omyli, oblékli a pak je převezli před očima všech přes celé město na místní hřbitov. Všichni si drželi v tom strašném zápachu kapesníky u nosu a můj manžel natáčel,“ dodala Christa Fullerová, která nechtěla původně snímek zveřejňovat. „Rozhodla jsem se pro to až tehdy, když se začal zpochybňovat holocaust,“ poznamenala.

„Retrospektivou na filmovém festivalu splácíme dluh českým divákům, protože Fullerova tvorba s výjimkou snímku Velká červená jednička je tady neznámá,“ uvedl umělecký ředitel festivalu Karel Och před odhalením desky, kterou nechal pořídit právě filmový festival.

Ovlivnil Scorsese i Jarmushe

„Legendární režisér ovlivnil svou tvorbou například režiséry Martina Scorsese nebo Jima Jarmushe,“ konstatoval Och. „Když se Fuller nedostal do Karlových Varů jako osvoboditel, tak alespoň dnes prostřednictvím připravené retrospektivy,“ dodal.

Zhruba hodinový dokument, jejíž součástí je asi dvacetiminutová část natočená Fullnerem v roce 1945 a zbytek tvoří jeho dotočené srovnávací záběry z roku 1987, je součástí malé expozice věnované americkému režisérovi v sokolovském muzeu.

„Snímek ukazuje drastické záběry ze sokolovského lágru. Je to autentická vzpomínka na strašlivé doby,“ komentoval ředitel sokolovského muzea Michael Rund, podle kterého expozice dále nabízí například Fullerovo životopis nebo srovnávací historické a současné fotografie z místa zajateckého tábora.

„Oficiálně se jednalo o lazaret, ale 70% jeho obyvatel válku nepřežilo. Byl to v podstatě tábor smrti,“ dodal. V lágru zemřelo 2700 sovětských zajatců.

Sokolovský zajatecký tábor od pondělka připomíná také pomník na sídlišti Vítězná, kde tábor stál.