Besser uvedl, že bude požadovat na rok 2012 opět minimálně stejnou částku jako letos, ale rád by ji ještě o 200 miliónů korun navýšil.

Ekonom a ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Michal Mejstřík k tomu doplnil, že takto vydané peníze se státu bohatě vysoce zúročené vracejí. „Když hovoříme třeba o 500 miliónech, tak stát na tom vydělá 700 miliónů,“ spočítal.

ČR podobným způsobem filmaře podporuje od loňského června, kdy získalo výjimku Evropské unie. V roce 2010 bylo na projekt ve státním rozpočtu vyčleněno 400 mil. Kč, vyčerpala se ani ne polovina - 178 miliónů.

Obdobné pobídky jako ČR poskytují produkcím v Unii třeba sousední Německo, případně Maďarsko nebo Velká Británie. Podle ČTK se pohybují se mezi 15 a 28 procenty z celkového rozpočtu filmu.

Režisér: "Zkušenost s fondem kinematografie je strašná"

V neděli proběhla ve Varech i panelová diskuze o financování filmů. Zahájil ji zostra režisér mezinárodně úspěšného filmu 80 dopisů Václav Kadrnka. Žádal o grant šestkrát, dostal ho ale jen na scénář.

Pak žádal o podporu na výrobu. Tu nikdy  nedostal. Film dokončil bez podpory. „Má zkušenost je strašná,“ tvrdí Kadrnka. "Padaly tam dojmy, nebylo to do hloubky. Cítil jsem, že scénář nikdo nečetl," popsal práci fondu.

Jeho zástupkyně Tereza Czesany Dvořáková uvedla, že ona za film bojovala, neměl však producenta a žádost prý podle toho vypadala. "Komise neměla dost informací," shrnula.

Jednou ze zvláštností rady fondu je i to, že hlasování je podle zákona tajné. Nikdo také pořádně nezdůvodní neúspěšnému žadateli odmítnutí.

Chystá se nový zákon

Ministerstvo kultury (MK) nyní připravuje nový zákon o fondu kinematografie. "Zákon z roku 1992 je napsán způsobem, že některé věci nejde řešit," řekla Helena Fraňková z MK.

Každý může žádat na cokoliv, žadatel má 5 minut, zasedá se od rána do 20 hodin. Fond je přetěžován, lidé v něm nejsou placeni a podle toho to vypadá, shrnula problémy.

A hlavně fond nemá vizi, zda podporovat jen náročné autorské filmy, nebo i komerční. "Oddělovat komerční a nekomerční filmy nelze," protestoval producent Adam Dvořák. S tím ovšem řada filmařů nesouhlasí.

Peníze na film by měly jít  i od komerčních TV

Pokud v polovině července projde Sněmovnou novela zákona upravující vysílání reklamy na České televizi, měla by česká kinematografie získávat peníze i od soukromých televizních stanic, konkrétně Novy, Primy a TV Barrandov, a to zhruba ve výši dvou procent hrubých příjmů z reklamy.

„Loni byly hrubé příjmy z reklamy u soukromých televizí asi osm miliard, do fondu by tedy odešlo celkem 160 miliónů korun," konstatoval Besser.

Generální ředitel Novy Jan Andruško uvedl, že televize, kterou řídí, je připravena dát 100 miliónů korun pro český film. Připomenul, že Nova se k tomu přihlásila dobrovolně, ovšem s tím, že by uvítal, kdyby reklama na ČT skončila úplně. Nova by také chtěla mít nad Státním fondem kinematografie určitou „kontrolu“.

Zase boje o reklamu v ČT

Jak však ukázala diskuse u Moravce, nese to s sebou mnoho problémů a úskalí. TV Barrandov žádá výjimku. „Je rozdíl být na trhu osmnáct let, nebo tři roky v čase krize," řekla generální ředitelka TV Barrandov Janka Vozárová, které návrh připadá vůči stanici diskriminační.

Podle navrhované novely se na stanicích ČT 1, ČT 24 a na webu ČT nemá objevit žádná reklama, na stanicích ČT 2 a ČT 4 má reklama zůstat v rozsahu 0,5 procent vysílacího času. Reklama na ČT 2 však vzbuzuje obavy, že stanice se kvůli tomu, aby reklamu získala, začne podbízet klientům a podobat se jedničce.

Šéf projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš reagoval, že dvojka se profiluje jako umělecká stanice, která pravděpodobně nebude mít výrazný reklamní potenciál. „Vysílání reklamy na ČT 2 bych příliš nepreferoval,“ dodal Hanuš.