Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Lipár

Štefan Švec: Trpaslíky potřebujeme. Jaké spodky si nasadit na knižním trhu

Koronavirus toho už teď změnil hodně. Rodiče zjistili, jak těžká práce je naučit děti druhy lesního ptactva. Stárnoucí univerzitní profesoři objevili kouzlo youtuberingu. A spisovatelé, sedící na zadku doma tak, jak vždycky snili, podle neformálního dotazování Salonu píšou jako mourovatí. Problém je, že záplavu jejich textů možná nebude mít kdo vydat, rozvézt a prodat.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Lipár
Štefan Švec: Trpaslíky potřebujeme. Jaké spodky si nasadit na knižním trhu

Knižní ekosystém je složitý. Jedni v něm závisejí na druhých, třetích a čtvrtých a ti zase na prvních. Autoři, korektoři, editoři, překladatelé a grafici pracují pro nakladatele, kteří tisknou v tiskárnách a dodávají distributorům, ti zase knihkupcům a od nich nakupují čtenáři. To, co nakladatel všem jmenovaným zaplatí, získá zpátky, až když se celý okruh uzavře: když od distributora dostane čtenářovy peníze. Už když se zadrhne jeden článek, zastaví se celý řetěz.

Teď se najednou zadrhly články čtyři. Všichni si navzájem dluží, drží své zboží v komisi nebo mají mezi sebou nesplacené faktury. To znamená, že i když má někdo někde schované rezervy, pád většího hráče může položit další kolem. Některé z velkých knihkupeckých a distributorských sítí už oznámily, že přestávají svým dodavatelům, tedy nakladatelům, proplácet faktury.

Na podzim tak můžeme být v situaci země bez většiny profesionálních malých a některých důležitých velkých nakladatelství a bez knihkupectví. I mezi nimi na tom budou nejhůř ta menší a nezávislá, ale ohroženy jsou i řetězce.

Na situaci je nejtěžší, že nevíme, kdy skončí. Strach v mnoha oborech je tak velký, že si už pomalu nasazujeme hnědé spodky. Lidé kolem knih správně odhadují, že v případě opravdové nouze může někdo jejich průmysl označit jako zbytný. Neváhají proto a ti nejakčnější vyrazili bojovat za knižní kulturu (a vlastní byznys) rovnou.

Největší úspěch zatím slaví solitéři, kteří oslovili svou čtenářskou obec včas, dokud je ještě jakž takž při penězích a ochotna pomoci. Filosofické nakladatelství OIKOYMENH napsalo čtenářům zprávu s prosbou, aby kupovali knihy přímo z jeho stránek. Čtenáři zareagovali, zprávu rozšířili (jeden z šiřitelů ve svém komentáři přirovnává možný zánik nakladatelství k požáru Alexandrijské knihovny) a jali se vykupovat e-shop.

Co se daří jednomu, nemůže ale zachránit všechny. Obec hardcore čtenářů není v Česku nekonečně velká a všechna nakladatelství přes krizi nepřenese.

Přesto se nakladatelé snaží. Argo, Host, Fra a další organizují internetová čtení svých autorů. Narychlo vzniklý Cech malých nakladatelů vydal prohlášení, ve kterém vyzývá ministerstvo kultury k rychlé akci na záchranu trhu. Knihex, původně knižní jarmark nezávislých vydavatelství, ustavil příbuznou platformu a ve svém vlastním prohlášení trochu tajemně mluví o systémovém řešení, které má připravené. Neuvádí k němu bližší podrobnosti, takže dobrodružnější čtenáři si můžou představit bankovní loupež nebo šamanské přivolávání prosperity tancem. I Knihex shání podporu ministerstva kultury a chce usilovat o setkání s ministrem. Etablovaný Svaz českých knihkupců a nakladatelů už podle svého vyjádření s ministerstvem v kontaktu je a jedná o podpoře pro celý obor.

Štefan Švec (1978) je publicista a kritik.

Foto: Milan Malíček, Právo

I nefiremní instituce se snaží se situací nějak poprat. Institut umění – Divadelní ústav a České literární centrum zveřejňují důležité informace a podporují čtenáře i autory. Předseda Asociace spisovatelů Ondřej Lipár publikoval shrnující text na blogu H7O, Asociace sama vyzývá ke koupi knih přes nakladatelské e-shopy. A dokonce i Obec spisovatelů na situaci reaguje a chválí své členy, kteří ordinují či šijí roušky.

Kniha jen jako zboží?

Co čeká český knižní trh, dnes nikdo neví. Hemživá, ale čím dál koordinovanější aktivita, která se takřka vzápětí po začátku krize rozproudila, nicméně dává naději, že schopní lidé se v něm budou pohybovat i dál.

Knihy jsou podivně dvojdomým spojením zboží a kulturního statku. Velcí nakladatelé, distributoři a knihkupci o téhle dvojdomosti dobře vědí. Na podporu opatření, která mají vést k prosperitě či ekonomické záchraně, rádi využívají argumentů o knize jako základu kultury či vzdělání. Ty samozřejmě nejsou úplně liché, skutečnou legitimitu jim však dodává především existence dostatečného množství malých nadšeneckých nakladatelů a knihkupců, těch, kteří knihy vytvářejí a prodávají třeba jen pro radost nebo kvůli tomu, že jim přijdou důležité.

Držme proto v sobě naději, že krize, které mají přirozenou tendenci posilovat pozice silných kolosů, nezahubí ani výrazně nepoškodí podhoubí nezávislých malých knihkupců a nakladatelů. Je v zájmu velkých hráčů, aby při svých jednáních se státem poskytli zvláštní ochranu těm menším, dali jim svůj silný hlas a hájili jejich zájmy. Bez nich se totiž z knih stane už jen zboží a z knižního trhu trh jako každý jiný. A to se při jednáních o výši DPH, o kompenzacích za dobu pandemie nebo o grantech na jednotlivé tituly nakonec nevyplatí ani těm největším.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků