Hlavní obsah
obálka Michio Kaku: Budoucnost lidstva. Náš úděl mezi hvězdami Foto: archív, Právo

Sloupek Štěpána Kučery: Kosmické evangelium

Michio Kaku, americký astrofyzik a jeden z tvůrců teorie superstrun, vypráví v knize Budoucnost lidstva. Náš úděl mezi hvězdami (přeložil Jan Petříček, Prostor 2019) velkolepý příběh o cestách do vesmíru, osidlování planet i vývoji lidstva.

obálka Michio Kaku: Budoucnost lidstva. Náš úděl mezi hvězdami Foto: archív, Právo
Sloupek Štěpána Kučery: Kosmické evangelium

Kaku nepochybuje, že člověk má na kolonizaci vesmíru nárok, protože jde o způsob, jak uchovat naše pojetí života i po zničení planety Země, ke kterému jednou nevyhnutelně dojde. Etické i bezpečnostní otázky s tím spojené pojímá spíš náznakově.

Píše například, že jeden ze způsobů, jak přežít cestu ke hvězdám, která by trvala několik dnešních generací, je prodloužit věk lidského života. Že by taková inovace člověka vedla k přelidnění a následným environmentálním katastrofám, se příliš neobává s odkazem na Lestera Browna, ekologa a zakladatele Worldwatch Institute: „Brown doufá, že se chudé státy při industrializaci nevydají stejnou cestou, jakou v minulosti zvolil Západ, nýbrž přijmou přísné environmentální zákony, aby uchránily své přírodní zdroje. Čas ukáže, jestli dokážou v této výzvě obstát.“ A vlastně, píše Kaku s logikou Hlavy 22, „je přelidnění jedním z důvodů, proč lidé propagují výpravy ke hvězdám“.

Štěpán Kučera

Foto: Lucie Levá

Knihu Budoucnost lidstva lze číst jako pokračování mýtu přítomného v písemnictví od doby, kdy se sumerský král Etana vznesl do nebes na křídlech orla. Sám Kaku k uměleckým vyprávěním často odkazuje, velká díla science fiction bere za svébytné partnery v dialogu (zvláštní pozornost věnuje románu Olafa Stapledona Tvůrce hvězd z roku 1937) a „mýty a legendy o velkých objevitelích a průkopnících“ považuje za jednu ze základních charakteristik lidstva.

A když v závěru knihy vysvětluje teorii multiverza, tedy mnohosti vesmírů, poeticky smíří judokřesťanský příběh o stvoření s buddhismem: „Náš vesmír skutečně měl ohnivý začátek, ale zároveň koexistuje s paralelními vesmíry uvnitř nečasové nirvány.“

Kaku ukazuje, jak jsou vědecké vize spjaté se sněním básníků, a svou knihu výmluvně uzavírá citátem černošské abolicionistky Harriet Tubmanové: „Na začátku každého snu je snílek. Vždy mějte na paměti, že v sobě máte dost síly a vášně, abyste se dotkli hvězd a změnili svět.“ Ta kniha je radostná zvěst, kosmické evangelium o síle člověka a víře v budoucnost lidstva. A jako každý velký příběh bychom ji měli číst opatrně.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků