Hlavní obsah
Janis Varufakis Foto: Thanassis Stavrakis, ČTK/AP

Klára Vlasáková: Čí je ekonomie

Je jistě i pozůstatkem devadesátých let, že jsme si navykli důvěřovat ekonomickým prognózám jako čemusi exaktnímu a nezpochybnitelnému. Z ekonomie - především jejích větví, které důvěřují volnému trhu a jeho dynamice - se stal obor, jenž si do velké míry nárokuje jediný správný pohled na věc. Ekonomové vystupující v médiích dnes zároveň své modely často prezentují jako cosi komplikovaného a pro obyčejného smrtelníka víceméně nepochopitelného.

Janis Varufakis Foto: Thanassis Stavrakis, ČTK/AP
Klára Vlasáková: Čí je ekonomie

Právě otázku, proč se nám ekonomie tak vzdálila, si nedávno položil i Janis Varufakis, ekonom, bývalý řecký ministr financí a také zakladatel hnutí DiEM25, jež si klade za cíl demokratizovat Evropu a bojovat proti vlivu korporátní moci (u nás k němu mají nejblíž Piráti). V knize Co jsem řekl své dceři o ekonomii (Grada 2018) Varufakis doslova píše, že čím vědečtěji se ekonomické modely tváří, tím méně toho mají společného s ekonomikou existující v reálném světě.

Autor je pro mnohé minimálně nejednoznačná postava, ale jeho knize se nedá upřít snaha vrátit ekonomii do jazyka, kterému není složité porozumět a který zdůrazňuje, že namísto toho, aby trhy sloužily lidem, jsou dnes lidé služebníky trhů.

Podle Varufakise se z ekonomických otázek stal problém technického charakteru, který jsme si navykli přenechávat „odborníkům“. Přitom nám vývoj několikrát ukázal, že většina ekonomů krize nejenže nevidí přicházet, ale v rámci obhajování neoliberálního statu quo ani nedokáže porozumět jejich vzniku a důsledkům.

Řecký politik není ve svém přístupu k dnešní mainstreamové ekonomii sám. Na to, že současné ekonomické vidění není jediné možné, upozorňují třeba Nick Srnicek a Alex Williams; ve své knize Inventing the Future popisují, jak víra ve volný trh převálcovala všechny ostatní, do té doby vlivné proudy, a prosadila se dokonce coby nový „zdravý rozum“. Také Naomi Kleinová v Šokové doktríně popisuje, jak nekritické prosazování ekonomických teorií volného trhu přispělo k rozvratu zemí jako Chile nebo Bolívie, z něhož své vytěžil pouze omezený počet již tak dost majetných subjektů.

Klára Vlasáková

Foto: Ondřej Lipár

Ačkoli lze Varufakisovu knihu jistě odmítnout coby příliš zjednodušující, právě jednoduchost a určitá průzračná zvědavost (autor ostatně tvrdí, že psal tak, jako by text primárně adresoval své čtrnáctileté dceři) jsou na ní zároveň to nejpodstatnější. Varufakis ukazuje ekonomii coby soubor různých teoretických modelů, nikoli jako neproniknutelný obor s nárokem na jediný možný výklad jevů. A to je to, co v našem dnešním přístupu k ekonomii chybí.

K čemu slouží přebytek? Odkud se bere tolik nerovnosti? Jak vlastně můžeme definovat hodnotu? A je směnná hodnota její jediná podoba? – Je důležité klást si ty docela základní otázky a nenechat se zastrašit tvrzením, že obyčejní lidé tak komplikované věci nemohou pochopit. Jinak je totiž možné, že nikdy neporozumíme vlastní situaci a další krize nás zastihne opět zcela bezbranné.

Janis Varufakis
Co jsem řekl své dceři o ekonomii
Grada

Janis Varufakis: Co jsem řekl své dceři o ekonomii

Foto: archív nakladatelství Grada

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků