Američané tvoří 5 % světové populace, ale skoro čtvrtinu všech vězňů. Ve Spojených státech je za mřížemi 2,3 miliónu lidí. Přepočítáno na hlavu je to třikrát více než v dalších nejvíce věznících zemích OECD. Míra věznění se v USA od roku 1980 více než ztrojnásobila.

Jedním z hlavních důvodů je „válka proti drogám“. Právě kvůli drogám totiž sedí zhruba třetina vězňů. Dalším důvodem je velké zpřísňování trestů, k němuž v USA v osmdesátých a devadesátých letech přistupovali především v předvolebním období skoro všichni prezidenti – nejen republikáni. Demokrat Bill Clinton rozšířil počet trestných činů s doživotním trestem, zavedl iniciativu třikrát a dost, odebral vězňům možnost vyššího vzdělávání a za jeho vlády vznikl i zákon, kvůli němuž většina států propouští vězně až po odsloužení minimálně 85 % trestu. Clinton se za část těchto zákonů později omluvil. Tehdejší jejich podpora ze strany první dámy Hillary je však jednou z příčin, proč nebyla Clintonová v roce 2016 schopna získat dost voličů z chudších a nebílých komunit, kterých se zpřísňování dotklo nejvíce.

Proč je vysoký počet vězňů problematický? Zaprvé, je to drahé. Výdaje na vězeňství, v současnosti 75 miliard dolarů ročně, rostou třikrát rychleji než výdaje na školství. Věznění má přitom i obrovské vedlejší náklady spojené s omezením příjmů a s rozpady rodin vězňů.

Zadruhé, v USA jde o výnosný byznys. Asi 7 % vězňů z jednotlivých států a 18 % těch federálních sedí v soukromých věznicích, které se navíc „starají“ o většinu ze 400 tisíc zadržovaných imigrantů. Největší zisky ale pramení z vězeňské práce. V řadě států se za ni vězňům vyplácí okolo dolaru za hodinu, v Texasu dokonce i vůbec nic. Pracovat často musí, buď povinně, nebo pokud nechtějí horší podmínky trestu. Zaměstnávají je přitom velké americké korporace, často ty spojené s organizací ALEC, která od osmdesátých let prolobbovala či přímo napsala řadu zákonů zpřísňujících tresty.

Třetí problém amerického vězeňství je onen etnický rozměr. Skoro 40 % amerických vězňů tvoří Afroameričané, kteří jinak představují jen okolo 14 % populace. Dokument Avy DuVernayové 13th nedávno upozornil na fakt, že Afroameričanů, kteří jsou věznění či pod supervizí soudu, je dnes víc než otroků v roce 1850. Název jejího filmu odkazuje na 13. dodatek americké ústavy. Ten zakázal otroctví a nedobrovolné nucené práce – s výjimkou odsouzených a uvězněných. Nenavazuje systém s tak obrovským množstvím mizerně placených vězňů pracujících pro soukromníky na stíny 19. století? ptá se dokument.

Na hraně demokratických principů je i nakládání s volebním právem. Většina států USA ho lidem nevrací po vypršení trestu, ale až po dokončení probace a splnění dalších podmínek. A v řadě států se volební právo nevrací automaticky, ale každý jednotlivý případ posuzuje na základě žádosti soud či guvernér. Okolo 6 miliónů Američanů volební právo kvůli tomu nemá. Na Floridě či ve Virginii, kde se rozhodují americké volby a vítěze určují jen desítky tisíc hlasů, je takto odebráno každému pátému Afroameričanovi. Část populace je tak připravena o možnost změnit zákony, které ji zbavily jejích práv.

Proč že je v amerických vězeních tolik Afroameričanů? Bylo by naivní svalovat to výhradně na diskriminaci. Mezi černochy je opravdu vyšší kriminalita. Analýzy se přou, nakolik jde o důsledek chudoby a nižšího vzdělání, segregace ve městech, častějších rozpadů rodin či „kultury chudoby“ ve vyloučených komunitách. Za vyšší kriminalizací Afroameričanů ale stojí i přístup institucí. Statistiky z New Yorku a Chicaga ukázaly, že jsou policií kontrolováni bez udání důvodu 2–3krát častěji, než odpovídá jejich zastoupení v těchto městech. Vyšetřování policejních praktik ve Fergusonu odhalilo, že černošští řidiči měli oproti bělochům dvakrát vyšší šanci, že budou při zastavení auta i prohledáni. A to při kontrole všech dalších faktorů, jako je důvod zastavení vozidla. V Chicagu v roce 2016 byly tyto nerovnosti ještě větší. Když nějakou skupinu lidí více kontrolujete, odhalíte více přečinů, a to i při nižší úspěšnosti. Ve Fergusonu byla pravděpodobnost, že se u černošského řidiče najdou zbraně či drogy, o 26 % nižší než u bělocha. V Chicagu zhruba poloviční. To naznačuje, že se policie v některých oblastech zaměřuje na černochy jaksi „preventivně“.

Možná i kvůli tomu měl neozbrojený černoch v Americe během let 2011–2014 3,5krát vyšší šanci, že bude zastřelen policií, než neozbrojený běloch. Jen jeden ze tří černochů, které policie zastřelila, držel zbraň či byl podezřelý z násilného trestného činu.

Afroameričané tvoří asi 14 % uživatelů drog, ale okolo 37 % zatčených za drogové zločiny. I když užívají konkrétní černoch a běloch drogy zhruba stejně, pravděpodobnost zatčení za jejich držení je u černocha 3,7krát vyšší. Na vině jsou tedy i častější kontroly. A ač černoši tvoří třetinu zatčených za drogové delikty, nakonec představují tři čtvrtiny odsouzených do vězení. Tento nepoměr panuje i u dalších přečinů. Může za to vyšší recidiva, ale svou roli hraje také systém kaucí a dohod o přiznání viny.

Daniel Prokop

Daniel Prokop

FOTO: Petr Horník, Právo

Okolo půl miliónu zatčených dnes v amerických věznicích čeká na proces – nemohou si dovolit kauci. Kvůli horšímu ekonomickému postavení je mezi nimi více příslušníků minorit. Z pokračování bude ale televizní divák přivyklý právnickým soubojům před soudcem či porotou zklamán. Okolo 95 % vězňů se totiž k soudu nedostane. Raději přistoupí na dohodu se žalobcem – přiznají se výměnou za nižší trest. Tuto možnost častěji používají chudí obžalovaní a příslušníci minorit, kteří nemají dost peněz na právníka. Studie navíc ukazují, že jim je oproti bělochům při dohodách méně snižován trest.

Obrovský počet vězňů, využívání levné vězeňské práce soukromými firmami i popsané nespravedlnosti mají řadu kritiků. Situace se ale asi jen tak nezmění. Donald Trump avizoval plán pokračovat v privatizaci věznic už před volbami. Proti ilegální imigraci chce kromě deportací bojovat i vyšším vězněním a detencí. Ministr spravedlnosti Jeff Sessions ihned po nástupu do funkce odvolal Obamův rozkaz nepoužívat privátní věznice pro nové federální vězně. A chce více kriminalizovat drogové delikty.

Než se poměry promění, mohli bychom se aspoň zbavit představy, že narodit se jako černoch je dnes v Americe výhra a osud bílého pracujícího muže prokletím.