Štefan Švec: Chleba nadél

Stejně vytřeštěně, jako budete koukat na pekaře, zíráme dnes na západní politický systém. Staré mapy, podle kterých se člověk řadil do názorových proudů, přestaly platit. Nový řez rozdělil tradiční tábory a vytvořil nová spojenectví. Všude.

Velkou část amerických republikánů děsí prezidentská nominace republikána Trumpa. Demokrat Sanders zase pohrozil, že Trumpa podpoří radši než demokratku Clintonovou. Konzervativní strana ve Velké Británii se štěpí mezi Johnsona (pro brexit) a Camerona (proti). Český sociální demokrat Sobotka jako by byl z úplně jiné strany než český sociální demokrat Hašek.

Stoleté dělení na pravici a levici ztratilo během tří let smysl. Pravicová ODS a pravicoví Svobodní mají na všechny zásadní otázky od migrační krize přes inkluzi po vztah k EU stejný názor jako levicoví komunisté. Levicový Dienstbier se shodne s pravicovým Kalouskem, o Klausovi se Zemanem není třeba mluvit. Skutečná hranice dnes vede mezi těmi, kdo hájí stávající politický a geopolitický systém, a těmi, kdo ho chtějí zbořit.

Zastánci systému přitom nepochopili, že nebojují primárně s fašisty a zlouny. Válčí se ztrátou legitimity. Málokdo by bojoval proti zastupitelské demokracii, kdyby nezdegenerovala v korupční unii lokálních mafiánů. Nebylo by proč napadat volnou hospodářskou soutěž, kdyby oligarchové na místní a korporace na mezinárodní úrovni nelámali svými penězi média a politiku do lokajského předklonu. Bylo by těžší napadat NATO, kdyby Západ posledních dvacet let nepomáhal rozdrbat Blízký východ na krvavou kaši.

Bořiči systému mají ale hlubší problém. Všechny jejich alternativy jsou ještě horší. A vlastně to nejsou alternativy. Andrej Babiš, tak jako před ním Vít Bárta, není lék na systém. Je to jeho horší varianta. To se ukazuje všude od dotací pro Agrofert po zavedení cenzury internetu v zákonu proti hazardu. Alternativou západní hegemonie není Putin. Stačí sledovat jeho vojenská dobrodružství od války v Čečně přes Gruzii po Ukrajinu. Putin sám je produkt oligarchů a tajných služeb. To, co už máme, jenom zlejší.

Takže co? Vymknuta z kloubů doba šílí. Pomalu se učíme jíst dlouhý chleba a čekáme, jaký druh pekla si lidstvo vygeneruje tentokrát.