Judith Hermannová
Alice
Přeložila Tereza Semotamová.
Větrné mlýny

obálka Judith Hermannová: Alice

FOTO: archív nakladatelství Větrné mlýny

Texty Judith Hermannové se podobají artovým filmům, pomalé přesuny po detailech, bez zlomových situací. Jako kdybyste pozorovali, kam nakonec přistanou sněhové vločky v těžítku, kterým někdo zatřepal. Pět povídek, pět mužů, kteří prošli Aliciným životem; někdy zřetelně, někdy nejasně naznačeno, v jakém vztahu s ní byli. Ale je vlastně jedno, zda byli příbuzní, milenci nebo dlouhodobí partneři. Důležité je to slovo „byli“. Alice a jejich smrt (očekávaná i nečekaná). Jak žít po jejich smrti, s jejich věcmi, v prostoru, kde se pohybovali. Když je stále možno si vybavit intonaci jejich vět. Život po mužích…

Sofi Oksanen
Čas ztracených holubic

Přeložila Linda Dejdarová.
Odeon

obálka Sofi Oksanen: Čas ztracených holubic

FOTO: archív nakladatelství Odeon

Finsko-estonská autorka si pokládá otázku, jaké vlastnosti musí mít člověk, aby ve zdraví proklouzl přes různá politická zarachocení. Hlavní hrdina Estonec Edgar Parts je inspirovaný skutečnou osobou, která za svůj život spolupracovala s pěti tajnými službami – během sovětské a německé okupace i po roce 1945. Je čistým zlem. Aby kniha neutonula v černi, doplňuje autorka jeho bezcitnost ještě pohledem Partsovy nešťastné ženy a idealistického bratrance. Jelikož spisovatelka studovala dobové spisy, nečekejte, že špatnost bude po zásluze potrestána.
Spíš nabyde v nových časech výhodnějšího tvaru.

Vilma Kadlečková
Mycelium
Jantarové oči

Argo

obálka Vilma Kadlečková: Mycelium. Jantarové oči

FOTO: archív nakladatelství Argo

Dvanáct let pracovala první dáma české sci-fi a fantasy na pětidílné sáze Mycelium. Pět románů na sebe bezprostředně navazuje, i když každý má svou vlastní zápletku. Napsat dobře (srozumitelně, čtivě a napínavě) něco tak složitého se téměř podobá, s trochou nadsázky, vytvoření obdoby botanické či zoologické soustavy. Ve vesmírném thrilleru Vilmy Kadlečkové jde nicméně mnohem více o duši než o techniku. A román je proto také, a možná že především, alegorií současného stavu světa. Ten nejdůležitější úkol první svazek splnil: čtenář má po přečtení poslední stránky 319 potřebu dozvědět se, jak to bude dál.