Simon Mawer
Mendelův trpaslík
Přeložil Luboš Novák.
Kniha Zlín

Od britského prozaika si už Češi před časem přečetli román Skleněný pokoj, příběh brněnské vily Tugendhat. A byl to literární hit. Také Mendelův trpaslík, který vyšel poprvé mnohem dříve, už v roce 1997, začíná pod Špilberkem, ale v prostředí odlišném, na konferenci genetiků. Mezi ně patří hlavní, metaforicky titulní postava příběhu: významný vědec stižený genetickou poruchou a také Mendelův vzdálený příbuzný. Jenže tu nejde jen o vědu, ale hlavně o lásku a touhu po dítěti. Mawer splňuje všechny požadavky pro psaní dobré prózy: nepodceňuje detaily, má nastudované Brno i genetiku, a konečně umí také přitažlivě vyprávět se smyslem pro napětí až do samého konce.

Hana Andronikova
Nebe nemá dno
Odeon

Ti, kterým na začátku nového tisíciletí připravila Hana Andronikova dvěma knihami (románem Zvuk slunečních hodin a povídkovým souborem Srdce na udici) čtenářský zážitek, budou jejím novým dílem překvapeni. Próza-mozaika, deník, krátké odstavce, věty jak výstřely z kulometu, zrušení velkých liter, děj rozložený na tři kontinenty. Na začátku je nemoc, pak cesta a hledání. jak se dostaneš sám k sobě? letadlem, vlakem, autem? čím se jede, aby se člověk dostal domů? Není to text o naději, protože už nic jiného nezbývá, o útěšném vypořádávání se s nenadálou situací, o vytěsňování smrti. Tohle jde přes naši evropskou civilizační zkušenost, přes normy, pravidla a diagnózy.

Markéta Pilátová
Víla Vivivíla a piráti jižního moře
NLN

„Třeba si budete chtít s kamarády ze Salonu sestavit párkové rádio a poslouchat pomocí něj hovory velryb,“ napsala nám Markéta Pilátová na vysvětlenou, proč do redakce posílá svou novou knížku pro děti, pokračování příhod víly Vivivíly z knížky Víla Vivivíla a stíny zvířat. Zvířata, která v ní Vivi vysvobodila ze spárů pašeráků a odvedla s sebou do své bažiny, teď trpí zimou, takže se víla spolu s kamarády ze světa lidí Emou a Pepíkem rozhodne dovést je do teplých krajin k moři. Na dobrodružnou výpravu s sebou vezmou i Eminu hanáckou babičku Boženku, která osvědčí neobyčejnou chrabrost, když se proti pirátům jižního moře vytasí s rozteklými olomouckými tvarůžky. A párkové rádio? Ne, neprozradíme. Jen prý místo párků můžete použít i citron, bramboru nebo kapra.

Alison Bechdel
Lesby k pohledání
Přeložila Sylva Ficová.
LePress

Komiksová publikace o životě amerických leseb vychází ze stejnojmenného časopiseckého seriálu. Hlavní hrdinka Mo je demokratka, aktivistka a dost často nesnesitelná moralistka, která nemůže najít svou osudovou ženu. Krátké příběhy se točí kolem ní a jejích kamarádek, které procházejí (světe, div se) docela stejnými partnerskými zaškobrtnutími a kalamitami jako jejich heterosexuální kolegové. Zatímco knihy o gayích, napsány gayi a pro gaye zdolaly bašty literárního trhu už dávno, publikací o lesbách zatím tolik nenajdete. Tahle knížka dokazuje, že je to škoda. Komiksový seriál Lesby k pohledání vychází v USA už od roku 1983, poslední knižní výbor se ke čtenářům dostal v roce 2008.

Václav Cílek
Archeus
Dokořán

Jestliže byl posledních pár desetiletí náš vztah k trpaslíkům určován cimrmanovským: A nejhorší jsou trpaslíci. Ty potvory vám vlezou všude, případně definicí dvojice Vodnaňský a Skoumal, že trpajzlík je malý noční podnik, pak Václav Cílek přichází s rehabilitací těch malých mužíčků. A nejen s konkrétní rehabilitací trpaslíků, každá kniha tohoto popularizátora vědy je vždy i rehabilitací plánovitě zapomínaného a vysmívaného setkávání a křížení vysokého s nízkým, vědeckého s alternativním či nepochopitelným či tajemným nebo jak to chce kdo nazvat (nelze to však nazvat nevědou, jak se mnozí snaží). A ještě navíc s rehabilitací českého jazyka. Kromě ústředního Archea pozemského kniha obsahuje na dvacet podobně „škodlivých“ textů. Tak třeba Polní výzkum minaretů v Damašku je v českém prostředí možná nejinspirativnějším textem k islámské problematice.