Pavol Rankov
Stalo se prvního září (nebo někdy jindy)
Přeložil Miroslav Zelinský.
Host

obálka Pavol Rankov: Stalo se prvního září (nebo někdy jindy)

FOTO: Archív nakladatelství Host

Už dlouho jsem se s někým tak sveřepě nepohádal jako se svými slovenskými kolegy Vladem a Ivanou z Ústavu slovenské literatury SAV. Bylo to loni v září v Trnavě a tématem byl román Pavla Rankova Stalo se prvního září. Oni že prý že je to sterilní a vyspekulované, já že ne, že to je text, který má silné téma, epickou zvídavost a navíc i vypravěčské nápady. Oni: prefabrikované, já: jak úlevné je číst zase text, který se nepitvá v nitru svého tvůrce. Inu, neporozuměli jsme si, napsal o tomto románu Jiří Trávníček v časopise Host. Zbývá jen dodat, že se dílo rozpíná mezi léty 1938 až 1968, jedná se tu o tři kamarády a jednu ženu a grafické zpracování vychází z meziválečné avantgardy.

Tereza Brdečková
Alhambra

Odeon

obálka Tereza Brdečková: Alhambra

FOTO: Archív nakladatelství Odeon

Gabriel Kočka je malíř, sběratel a hlavní hrdina románové kroniky Terezy Brdečkové. Uniká před okolními dějinami do svého světa, kde nevládnou nacisté, stalinisté či normalizátoři, ale filmy a mapy. A ostatní kolem něj krouží a snaží se skrz něj pochopit, o čem naše minulost vlastně je. Nikdy nevěděla předem, co Gabriel udělá a jakou náladu bude mít za pět minut, protože to příliš nezáviselo na vnějších okolnostech, spíše na tom, co právě nosil v hlavě. Byl velkorysý, zábavný, ale vrtkavý a náladový, a někdy mu to samotnému přišlo k smíchu. Třebaže se ovládal, jak uměl, nemohl se změnit a Eliška by si to vlastně ani nepřála. Někdy ho litovala, jindy nesnášela a pak zase obdivovala a byla do něj zamilovaná, a tak to šlo dokola po celá desetiletí.

Roberto Saviano
Opak smrti

Přeložila Alice Flemrová.
Paseka

obálka Roberto Saviano: Opak smrti

FOTO: Archív nakladatelství Paseka

Knihu odborníka na camorru, který žije od roku 2006 pod policejní ochranou, tvoří dvě povídky a na obou je patrné, že je autor hlavně novinář. Nicméně scéna zavraždění dvou nevinných mládenců mafiánskými zabijáky v povídce Prsten je takříkajíc plnokrevná. V titulní povídce čerstvě provdané nevěstě zemře manžel na misi v Afghánistánu. Jeho tělo přivezou domů do Itálie a pohřbí. Nic víc se nestane, ale tenhle obraz z vojákova pohřbu v čtenářově paměti zůstane: Ve chvíli svatého přijímání se nepostavili do řady před kněze, tam byly jenom stařenky, zatímco všichni mladí kluci, veteráni, spolubojovníci, všichni vzali do ruky svoji vojenskou známku. Měl ji každý. Vytáhli ji na řetízku a přesně ve chvíli, když kněz vkládal stařenkám do úst hostii, položili si na jazyk svou hostii z kovu.

Hermann Broch
Román – mýtus – kýč
Přeložila Naděžda Macurová.
Dauphin

obálka Hermann Broch: Román – mýtus – kýč

FOTO: Archív nakladatelství Dauphin

Naznačená souvislost mezi neurózou a kýčem není z historického hlediska bezvýznamná už jen proto, že vypovídá o zlu obsaženém v kýči. Nikoliv náhodou byl bezvýhradným vyznavačem kýče Hitler (stejně jako jeho předchůdce Vilém II.). Žil krvavým kýčem a miloval kýč cukrátkový. Oboje považoval za „krásné“ (Několik poznámek k problému kýče). Rakouského spisovatele Hermanna Brocha (1886 až 1951) známe u nás především jako autora několika románů, které nejsou nejlehčím čtením. Každý ze sedmi jeho esejů (vybraných Milanem Kunderou) se vždy nějakým způsobem dotýká duchovního vývoje lidstva v oblasti umění (nebo s pomocí umění). Téměř šedesát let po autorově smrti neumíme na zásadní otázku tohoto světa: „Co máme činit?“ odpovědět. A ani nevíme, zda je to špatně, nebo dobře.

J. Gebhart, B. Köpplová, J. Kryšpínová a kol.
Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava
Karolinum

obálka J. Gebhart, B. Köpplová, J. Kryšpínová a kol.: Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava

FOTO: Archív nakladatelství Karolinum

Proč se dnes zabývat českým protektorátním tiskem? Jaký to má smysl v době, kdy si může každý svobodně neřízené informace vybrat v síti sítí? Inu, protože je třeba být stále ve střehu. Svobodné informace jsou víceméně přeludem. Mění se jen způsoby ovlivňování, nikoli jeho podstata. Sedm studií k tématu je doplněno přílohou (CD s přepisem všech dostupných tiskových konferencí pořádaných od dubna 1939 do dubna 1945 Úřadem říšského protektora pro české novináře). Nepřítel chce Německo donutit, aby použilo svých sil v jeho smyslu, ve smyslu nepřítele. Německu jde o to, aby tomu nátlaku nepovolilo. (…) Naším výsledkem je ucelená forma obranná, jak s ní nepřítel nikdy nepočítal.