Článek
Na Lyrikline můžete slyšet hlasy méně známých jmen, ale i významných osobností jako jsou Ingeborg Bachmannová, Michel Butor, Paul Celan, Hans Magnus Enzensberger nebo Lawrence Ferlinghetti.
Web byl spuštěn v roce 1999 jako work-in-progress: stále jsou přidávány nahrávky nových autorů a doplňovány nové překlady textů. Vznikl v líhni platformy literaturWERKstatt berlin, která mj. pořádá čtení na bázi hyde parku Open mike nebo každoroční letní Poesiefestival berlin, největší akci takového typu v Německu se zastoupením autorů z domova i ze zahraničí. V roce 2005 byla Lyrikline ověnčena významnou cenou pro německé internetové projekty Grimme Online Award v kategorii kultury a zábavy.
Dosud jedinými dvěma básníky z České republiky, kteří jsou na Lyrikline zastoupeni, jsou Petr Borkovec a Petr Hruška. Návštěvníci jejich profilů si mohou poslechnout nahrávky deseti Borkovcových a Hrušových básní v češtině a také si přečíst přepisy těchto básní v domácím jazyce i v německém překladu. Nechybí ani životopis autorů, bibliografie a soupis ocenění. Borkovce pro potřeby portálu natáčeli na jeho berlínských čteních, přičemž použili také CD Feldarbeit (Polní práce, Edition Korrespondenzen, Wien 2001), na němž autorovy básně německy načetl Otto Sander – mimochodem jeden z andělů z Wendersova filmu Nebe nad Berlínem.
„Portál je velice známý, proslulý svou kvalitou, výběrem, dobrým redigováním i grafikou a stává se poměrně často, že redaktoři časopisů a organizátoři čtení v různých zemích čerpají informace právě odtud. Sám – jako redaktor – využívám Lyrikline dost často: naposledy třeba kvůli vlámské básnířce Miriam van Hee, která brzy vyjde v Souvislostech. Mám možnost doporučovat české autory a doufám, e se tu brzy objeví Petr Halmay, kterému vychází kniha v německém překladu Christy Rothmeierové,“ řekl Petr Borkovec.
Petr Hruška popisuje svou cestu na Lyrikline takto: „Byl jsem v květnu roku 2006 pozván organizátory mezinárodního literárního festivalu do Berlína, jehož součástí bylo právě i natáčení básní pro Lyrikline. Natáčení probíhalo v nahrávacím studiu v Berlíně za účasti tvůrců portálu – tak jako v rozhlase, kde do věci zasahoval zvukař i režisér. Občas se mi někdo ozve, že ty básně potkal.“