S Mezinárodním festivalem debutů a studentských filmů Fresh Film Fest žijete už sedmým rokem. V čem je ten letošní jiný?

Zásadní změnou je přesídlení z Karlových Varů do Prahy, kde už festival není koncentrovaný do jednoho místa. Na druhou stranu je česká miliónová metropole lepší pro oslovení cílové skupiny diváků. V tom vidíme velké pozitivum. Praha je taky pro řadu našich hostů a filmařů lákavější.

Přestože se jedná zejména o přehlídku studentské tvorby, stále citelnější je příklon k celovečerním debutům a druhým filmům. Je to podle vás pro návštěvníky přitažlivější?

Je to naše cílená tendence, ale studentskou tvorbu v rámci festivalu eliminovat nechceme. Chceme ji zvýraznit a časem vytvořit majoritní část programu celovečerních debutů a druhých filmů. Člověk musí uvažovat nejen o filozofii festivalu, ale také o tom, co dnešního mladého diváka zajímá. A zajímají ho především celovečerní filmy. Tím nechci snižovat význam krátkometrážní tvorby včetně té studentské. A nemyslím si, že bychom se tím podbízeli, naopak pokračujeme v naší fresh filozofii.

Celovečerních debutů vznikají v celém světě stovky. Jaká kritéria pro jejich výběr preferujete?

Naše představa je taková, že filmy v soutěži i mimo ni by měly být něčím spojeny, mělo by být možné mezi nimi najít společnou linii. Jako třeba letos hru s žánry nebo téma hrdinství.

Je v programu nějaký film, na který jste hrdý, že jste jej získali?

Na zahajovací snímek Scott Pilgrim proti zbytku světa, který uvedeme s dvouměsíčním předstihem před distribuční premiérou. Bylo docela dramatické jej získat, protože nebylo jednak jisté, jestli bude uveden v české distribuci, a za druhé jsme kromě toho, že jej natočil Edgar Wright, režisér Jednotky příliš rychlého nasazení, o něm moc nevěděli.

Jen podle stručného děje a obsazení jsme usoudili, že bychom jím mohli začít – i samotné hrdinské téma je tu zjevné. Do poslední chvíle to bylo napínavé, protože jsme museli čekat na vyjádření českého distributora.

Zmínil byste ještě nějakou vzácnou „chuťovku“?

Petr Zelenka vybral pro svou Lekci film Jana Moravce Muž, který stoupl v ceně, jenž Zelenku podle jeho slov výrazně ovlivnil. Moravec studoval s generací nové vlny na FAMU režii a používal různé bizarní surrealistické situace. K tomu jsme ještě zařadili Moravcovy dva velmi nezvyklé krátkometrážní filmy.

Zajímavostí je i uvedení britských seriálů The Mighty Boosh a Garth Marenghi’s Darkplace.

Vybrali jsme je pro jejich specifické postavení v seriálové tvorbě, obzvlášť v té britské, která nabízí to nejlepší, co se v televizní seriálové tvorbě od 80. let vytvořilo.

Darkplace jde na ruku našemu pokusu pohrávat si s pokleslejšími žánry, což je ještě výraznější v případě seriálu The Mighty Boosh. Je těžko zařaditelný a má blízko k Monty Pythonům, ale není to nic epigonského. Všechno se tam odehrává na půdě fiktivní zoo – nic podobného u nás nikdy nevzniklo. Když si dá člověk první dva díly, dostane se velmi snadno na vlnu poetiky Juliana Barratta a Noela Fieldinga.