Hlavní obsah

Režisér Bohdan Sláma, držitel několika Českých lvů, představuje první záběry ze svého historického dramatu Krajina ve stínu. Film je kronikou lidí a malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Premiéra se plánuje na 10. září.

Krajina ve stínu Bohdana Slámy se odehrává v roce 1945

V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou. Ve snímku hrají Magdaléna Borová, Stanislav Majer, Bára Poláková, Csongor Kassai, Petra Špalková, Zuzana Kronerová, Pavel Nový, Cyril Drozda nebo Marek Taclík.

„Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami,“ řekl režisér Bohdan Sláma.

Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, pro každého bylo důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Najednou je ale nutné vybírat si strany, otáčet se zády k bezpráví, trestat nepřátele a dát průchod lidským slabostem i násilí. A je třeba si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Je třeba se vyrovnat s tím, že z celoživotních sousedů se mohou stát vrazi.

Film Krajina ve stínu

Foto: Bontonfilm

Film Krajina ve stínu má široký časový záběr, jeho hrdinové čelí nacismu i komunismu. Přímým podnětem pro jeho vznik a natočení se stal poválečný masakr v obci Tušť v oblasti Vitorazska na jihu Čech. Koncem května 1945 bylo brutálně zavražděno 14 lidí. Divoký poválečný odsun Němců postihl přes půl milionu lidí, na 20 000 z nich bylo podle odhadů popraveno samozvanými soudci.

„Nejen krvavé události v Tušti, ale řada dalších poprav a vražd v době těsně po válce je téma, o kterém se příliš nemluví. I tyto události, stejně jako samotný konec války, budou mít svá výročí,“ říká k samotnému vzniku filmu jeho producent Martin Růžička z produkční společnosti Luminar Film. „Cítili jsme, že je důležité tento film natočit.“

Židovský obchůdek ve filmu Krajina ve stínu

Foto: Novinky

Masakr v Tušti však nebyl jen pomstou na domnělých kolaborantech, ale nesl v sobě tragédii celé oblasti Vitorazska. „Obyvatelé Vitorazska žili vždy v Rakousku, jejich obce byly přičleněny k Československu až v roce 1920. Když se na podzim 1938 objevila možnost vrátit se zpět ke svým kořenům, řada lidí ji využila. Bylo ovšem už po anšlusu, takže šlo o „návrat“ do nacistického Německa. Kdo si je zvolil, ten trpěl nejpozději po roce 1945, když se situace opět obrátila,“ uvádí film do tragických historických souvislostí historik Pavel Kosatík. „Během odsunu Němců a zde především bylo vedle spravedlivě potrestaných postiženo také mnoho nevinných.“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků