Hlavní obsah

Zemřel slavný švédský režisér Ingmar Bergman

Ve věku 89 let zemřel slavný švédský režisér a dramatik Ingmar Bergman. S odvoláním na jeho rodinu o tom v pondělí informovala švédská média. Podle Evy Bergmanové zemřel její otec ve svém domě na švédském ostrově Faarö pokojně, příčinu ani den jeho úmrtí však neuvedla. Bergman za svoji kariéru natočil přes 40 filmů. Za režii tří z nich dostal mezi lety 1961 až 1984 nejprestižnější filmařské ocenění Oskar.

Zemřel slavný švédský režisér Ingmar Bergman

"Faktem je, že ten člověk má mozek a intelekt a ty jeho filmy jsou o něčem - jsou podstatné a filozofické a na lidské úrovni hluboké - to je fajn. Ale Bergman je v první řadě bavič. Takže to není jako povinná četba. Není to nudné," řekl o jeho díle Bergmanův velký ctitel a kolega Woody Allen.

Pro něj, Wima Wenderse, Martina Scorseseho či Akiru Kurosawu představoval Bergman nejvýznamnějšího filmového režiséra 20. století.

Sklání se před ním celý filmový svět

"Je to neuvěřitelná ztráta nejen pro Švédsko, ale pro celý svět," řekla prezidentka Společnosti Ingmara Bergmana Astrid Soderberghová Widdingová.

"Bylo to jeden z velkých mistrů filmu. Dokázal, že film může být uměním. Dnes je jen velmi málo lidí, kteří by se mu mohli rovnat," vzdal zase zesnulému režisérovi hold vydavatel časopisu Sight & Sound Nick James.

Natočil několik desítek filmů

Světoznámý režisér začal psát filmové scénáře ve čtyřicátých letech minulého století. V roce 1944 debutoval filmem Štvanice.

Již během svých studií se jako režisér věnoval amatérskému divadlu. Častým námětem jeho filmů jsou nejrůznější traumata, která prožil v dětství. Ty pak dokázal výborně přenést na filmová plátna.

Za svou kariéru natočil více než čtyři desítky snímků. K většině z nich si sám napsal scénář. Mezi nejznámější počiny patří Sedmá pečeť (1957), Lesní jahody (1957), Scény z manželského života (1974), Mlčení (1963) či Fanny a Alexandr (1983), který je jeho autobiografií. Ve filmu řeší svůj traumatický vztah k otci.

Bývá označován za nejlepšího filmaře poválečného období

Byl možná nejlepším filmovým umělcem poválečného období, tvář Ingmara Bergmana však v posledních letech mohli jeho obdivovatelé spatřit už jen výjimečně.

Proslulý švédský režisér, scenárista, dramatik a spisovatel nikdy nemiloval publicitu a již drahně let žil v ústraní na malém ostrově Farö v Baltském moři. To mu ovšem nebránilo v psaní či v práci pro divadlo. S filmováním definitivně skončil před několika lety.

A jak se viděl Bergman sám?

"Bohém v životě, pedant v práci. Bydlel jsem velmi skromně, ženil se často, ale vlastně si na svůj soukromý život ani nevzpomínám. Zpětně jej mohu sestavit podle svých filmů a režií her. Nevím, kdy se narodily děti - tak nějak mezi filmy. Ty jsou vždy součástí mého myšlení, mých pocitů, nejistot, snů a tužeb. Někdy vyvstanou z mé minulosti, jindy z přítomného života."

Ingmar Bergman

Narodil se v Uppsale v roce 1918. Vystudoval literaturu a umění na Stockholmské univerzitě. Debutoval filmem Štvanice (1944), ke kterému napsal scénář. Poté natočil přes čtyřicet filmů. Celkem desetkrát byl nominován na Oskara. Z toho třikrát jej získal za režii. V roce 1970 dostal od Americké filmové akademie Oskara za celoživotní dílo. V roce 1997 mu festival v Cannes udělil během padesátého ročníku Zlatou palmu palem.

 

Byl pětkrát ženatý. Jeho poslední manželkou byla Ingrid Karlebovonová Rosenová, předtím měl za ženu herečku Ingrid Bergmanovou.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků