Hlavní obsah

Zdeněk Lyčka: Naši kulturu ukazujeme ve všech formách

Právo, Jan Šída

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Není obvyklé, aby v čele agentury zřízené ministerstvem zahraničních věcí stál člověk, který přešel na lyžích Grónsko a na kajaku dojel z Prahy do Severního moře. Je to ale tak. Zdeněk Lyčka stojí v čele Českých center, která propagují naši republiku v zahraničí v oblasti kultury a vědy.

Foto: Jan Šída, Právo

Ředitel Zdeněk Lyčka dohlíží na provoz Českých center ve dvaceti zemích světa.

Článek

Jak se stal z dobrodruha státní úředník?

Jako státní úředník pracuji už dvacet pět let. Před revolucí jsem vystudoval systémové inženýrství i angličtinu a dánštinu. V roce 1990 mě oslovil Jiří Dienstbier, protože jsem uměl dánsky a on potřeboval poslat na ambasádu v Kodani nové lidi. To bylo opravdu velké dobrodružství. Po pětiletém angažmá v Kodani jsem odjel založit České centrum do Stockholmu a pracoval tam v letech 1998 až 2002. Od roku 2008 do 2013 jsem působil jako velvyslanec v Dánsku.

Pak jste se přihlásil do konkurzu na ředitele Českých center?

To bylo už v roce 2012, ale o prsa mě porazila Vilma Anýžová. Potom mi nabídli, jestli bych nechtěl dělat ředitele Českých center pro strategii a rozvoj. To byl leden 2014 a po roce a půl vypsali nové výběrové řízení na generálního ředitele, které se mi podařilo vyhrát.

Čím jste komisi přesvědčil?

Každý uchazeč musel vypracovat koncepci. Dost jsem vsadil na inovace, aby kromě kultury centra propagovala i vědu a techniku a rozšířila prezentaci do mnohem širšího spektra. To se ministrovi zahraničí zřejmě zalíbilo, takže doporučení komise přijal a potvrdil mě ve funkci.

Česká centra fungují pod ministerstvem zahraničí. Co pro vás dělá?

Je to náš zřizovatel. Česká centra jsou příspěvkovou organizací, která bez financí ministerstva zahraničí nemohou existovat. Ale mohou získávat i prostředky z jiných zdrojů. Jedním z nich je Český dům v Moskvě, který slouží našim podnikatelům. Z nájmů za byty, kanceláře a provozu hotelu jsou financována další centra.

Kde všude Česká centra fungují?

Máme jich dvaadvacet ve dvaceti zemích světa, protože v Německu fungují tři. V Evropě je najdete ve velkých zemích a mimo to jsou ještě v New Yorku, Tokiu, Tel Avivu a Soulu. Bohužel jsme ale v situaci, že nemáme peníze na základní provoz. Letošní rozpočet je mnohem menší, než byl loni, takže bojujeme o přežití.

Jaká je vlastně pracovní náplň ředitelů jednotlivých center?

V každém centru je jen jeden člověk ve vedoucí funkci. Dostane sice nějaké finance, ty ale stačí sotva na základní provoz a činnost. Zbytek si musí sehnat sám, od sponzorů nebo různých fondů. Ředitelé mají určitou autonomii, jednotlivé projekty s námi ale samozřejmě konzultují.

Co přesně propagují centra v kulturní oblasti?

Chceme naši kulturu ukázat ve všech formách. Hodně jsme vsadili na fotografii a film, design, výtvarné umění, architekturu, hudbu, divadlo i tanec. Prezentujeme českou literaturu, věnujeme se překladatelským soutěžím, výuce českého jazyka, ale i besedám a workshopům. Pro letošní rok máme dvě klíčová témata, výročí císaře Karla IV. a prezidenta Václava Havla. Po jednotlivých centrech a ambasádách bude putovat panelová výstava o Karlu IV., na kterou budou navazovat další komponované pořady.

Ve kterých zemích byste chtěl založit další česká centra?

Dlouhodobě máme oči upřené k Číně, ale jsem realista. Pokud se nezvýší finanční dotace, není to reálné.

Reklama

Výběr článků

Načítám