Článek
Na tak malém množství CD se nedá moc vydělat. Skutečný smysl této edice podivných rarit je úplně jiný.
"Nejde o to vydělat na tom peníze,“ sdělila firma Sony Music magazínu Rolling Stone. "Copyright byl v Evropě prodloužen z 50 na 70 let pro všechno natočené v roce 1963 a poté. Pro všechno, co vzniklo dříve, platí opatření „použij to, nebo to ztratíš“. To v podstatě znamená, že pokud nepoužijete ty nahrávky během 50 let, déle už autorská práva nedostanete.“
Dylanovy nahrávky z roku 1962 tedy firma musela vydat, protože od ledna už by je mohl volně kopírovat a vydávat kdokoliv.
"Smysl udržování copyrightu na tyhle věci je v tom, že s nimi chceme něco dělat v budoucnu,“ přiznala firma. "Jenže potom, co Dylan vydal Tempest, nebyla správná doba. Jsou jiné věci, které chceme v roce 2013 dělat.“
Davis či Sinatra bez copyrightu
V obchodech ve Francii, Německu či ve Velké Británii tak fanoušci narazili na malý poklad. Menší množství fandů si písničky také mohlo koncem roku stáhnout za 100 eur.
Do kategorie volně šiřitelných děl už v minulosti spadly třeba nejstarší nahrávky Milese Davise, Franka Sinatry, Chucka Berryho a dalších. Naopak prodloužením platnosti práv na 70 let se uvolnění nahrávek těžko dočkají fandové Beatles nebo Rolling Stones.