Článek
Chápu city ženy, která znala vznik ságy Milénium z první ruky, ale vzhledem k tomu, že nebyla s autorem oddána a dědicem jeho práv se stali bratr a otec, vnímá vše jako křivdu. Tím spíš, když se k dopsání čtvrté části přítelova příběhu chystala.
Pokračování uměleckých děl s původním formátem hrdinů a prostředí po smrti autorů není nic neobvyklého. Jistě máme ještě v živé paměti třeba spor ohledně chystané čínské cesty českého Krtečka. Marné bylo svědectví Vadima Petrova, autora hudby k seriálu a přítele kreslíře a otce Krtečka Zdeňka Milera, že on vnímal hrdinu jako svázaného hlavně s českým prostředím. Jenže dědičkou práv je vnučka Karolina Milerová, která se rozhodla jinak. Teprve se ukáže, zda půjde o úspěšnou aktivitu.
Kolikrát jen například poskytl inspiraci William Shakespeare, jehož dílo i životní příběh se dočkaly mnoha pokračování. Lagercrantze, byť podpořeného reklamou v pětadvaceti zemích, s právy na knihu prodanými 43 nakladatelům ve 45 jazycích, nyní čeká zkušenost, kterou už kdosi zažil.
V případě Iana Fleminga a jeho Jamese Bonda to byla už šestice spisovatelů. Naposledy renomovaný Jeffery Deaver, jenž před lety vydal knihu Nula stupňů volnosti. Moc slávy nesklidil, podobně jako Sophie Hannahová, kterou vnuk Agathy Christie Mathew Prichard oslovil a ona napsala Vraždy s monogramem.
Svrchovanými kritiky a soudci takových počinů nakonec ale nejsou příbuzní ani blízcí autorů, natož literární teoretici. Jsou jimi čtenáři. Ti svým zájmem rozhodnou, zda umělecké dílo obstojí. Lagercrantze teď čeká zkouška ohněm.