Hlavní obsah
Nataša Tanská byla první představitelkou Barunky ve filmovém zpracování Babičky spisovatelky Boženy Němcové. Foto: Právo

Ve věku 84 let zemřela první představitelka Barunky Nataša Tanská

V 84 letech ve středu zemřela spisovatelka, dramatička, scenáristka a herečka Nataša Tanská. Informaci potvrdila Dana Ratajová, pracovnice pražského Domova Sue Ryder, kde Tanská strávila poslední roky svého života. Na úmrtí Tanské upozornila Česká televize. Tanská, která vystupovala pod pseudonymem Jana Danková, byla první filmovou představitelkou Barunky ve filmovém zpracování povídky Babička spisovatelky Boženy Němcové.

Nataša Tanská byla první představitelkou Barunky ve filmovém zpracování Babičky spisovatelky Boženy Němcové. Foto: Právo
Ve věku 84 let zemřela první představitelka Barunky Nataša Tanská

Tanská se narodila v Praze, dětství prožila ve Zlíně, kde si jí v roce 1940 všiml ředitel Lucernafilmu Vilém Brož a doporučil ji režiséru Františku Čápovi, který hledal představitelku Barunky pro chystanou adaptaci Babičky. O rok později vytvořila další dětskou roli ve filmu Preludium, opět v Čápově režii.

Za války Tanská studovala hudbu a jazyky. Pak přesídlila s rodiči do slovenského Trenčína, kde studovala gymnázium. Po osvobození si ji vybral režisér Otakar Vávra pro postavu dospívající profesorské dcery Jarmily Jelínkové ve filmu Předtucha a poté jí svěřil další roli ve filmu Krakatit.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

K režiséru Čápovi se vrátila rolí mladé ošetřovatelky Rozky ve filmu Bílá tma. V životopisném snímku režiséra Václava Kršky Mladá léta hrála Marii Podhajskou, pozdější manželku Aloise Jiráska.

Nataša Tanská jako Barunka

V té době již studovala v Bratislavě divadelní dramaturgii. Vážná choroba jí v další herecké práci zabránila. Stala se redaktorkou časopisu Kulturný život a Kulturná tvorba, poté dramaturgyní hraného filmu v Bratislavě a redaktorkou pražského nakladatelství Albatros.

Od roku 1969 žila v Praze a věnovala se vlastní literární tvorbě. Knižně debutovala prózami s mravním apelem (Dvaja v tráve, More), na které navázala knihami pro mládež (např. Pozor, ešte nehráme!, Vyznáte se v tlačenici?).

Po mnoha letech znovu spojila své jméno s filmem, když podle jejího námětu a scénáře natočil slovenský režisér Ján Lacko snímek z hereckého prostředí Vždy možno začať. Psala také fejetony a zabývala se i tvorbou koláží.

V letech 1990 až 1997 žila v Londýně, kde byl její manžel Jan Válek českým konzulem.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků