Tomáš Míka: Nucený výsek
Dnes Míka posouvá poezii do prostoru podobně jako Jindřich Heisler (najděte si někde fotografii třeba jeho realizované básně z r. 1939 Z kasemat spánku). Vytváří díky epidiaskopu a videa trojrozměrný básnivý svět - poezie není přednášena, je pozorována, pohybuje se, pracuje se s ní.
Nejenže přístrojům, které známe pouze jako edukativní pomůcky, Míka zadává nové úkoly, on je zatahuje do hry, čaruje s nimi, podobně jako je dnes pro některé hudebníky samostatným nástrojem nahrávací prostor.
Součástí sbírky Nucený výsek je CD, které obsahuje čtyři videozáznamy autorových manipulací (2000-2001). Je to šňůrka od padáku - zatáhněte za ni a krásně se vám padá. A je článkem řetězu imaginace: od někoho si vzal a někomu dává - na fólii s natištěnou básní o rybách posadí Míka malé akvárium s rybičkami a vzniklý obraz vrhá epidiaskopem na stěnu...
Kdy se vrátíš?
Tak kdy se vrátíš?
V odpověď zní:
Není, ach není to možný
až po žních
Žně přece dávno byly
namítá hlas
minul podzimní
a zimní je teď čas
čas adventní
tak kdy se vrátíš?
V odpověď zní:
Není, ach není to možný
až po žních
A co se sklízet bude?
Kořeny vyrvané
Spálená nať?
Jablíčka zmrzlá na stromech?
Mrtvého dech?
V odpověď stále zní:
Vrátit se není možný až po žních
Tomáš Míka: Nucený výsek, ilustrace Pavel Rút a Tomáš Míka, Argo 2003, 82 stran, cena neuvedena