Článek
Dnes Míka posouvá poezii do prostoru podobně jako Jindřich Heisler (najděte si někde fotografii třeba jeho realizované básně z r. 1939 Z kasemat spánku). Vytváří díky epidiaskopu a videa trojrozměrný básnivý svět - poezie není přednášena, je pozorována, pohybuje se, pracuje se s ní.
Nejenže přístrojům, které známe pouze jako edukativní pomůcky, Míka zadává nové úkoly, on je zatahuje do hry, čaruje s nimi, podobně jako je dnes pro některé hudebníky samostatným nástrojem nahrávací prostor.
Součástí sbírky Nucený výsek je CD, které obsahuje čtyři videozáznamy autorových manipulací (2000-2001). Je to šňůrka od padáku - zatáhněte za ni a krásně se vám padá. A je článkem řetězu imaginace: od někoho si vzal a někomu dává - na fólii s natištěnou básní o rybách posadí Míka malé akvárium s rybičkami a vzniklý obraz vrhá epidiaskopem na stěnu...
Kdy se vrátíš?
Tak kdy se vrátíš?
V odpověď zní:
V odpověď zní: Není, ach není to možný
až po žních
Žně přece dávno byly
Žně přece dávno byly namítá hlas
Žně přece dávno byly namítá hlas minul podzimní
Žně přece dávno byly namítá hlas minul podzimní a zimní je teď čas
Žně přece dávno byly namítá hlas minul podzimní a zimní je teď čas čas adventní
tak kdy se vrátíš?
V odpověď zní:
V odpověď zní: Není, ach není to možný
až po žních
A co se sklízet bude?
A co se sklízet bude? Kořeny vyrvané
A co se sklízet bude? Kořeny vyrvané Spálená nať?
A co se sklízet bude? Kořeny vyrvané Spálená nať? Jablíčka zmrzlá na stromech?
Mrtvého dech?
V odpověď stále zní:
V odpověď stále zní: Vrátit se není možný až po žních
V odpověď stále zní: Vrátit se není možný až po žních
Tomáš Míka: Nucený výsek, ilustrace Pavel Rút a Tomáš Míka, Argo 2003, 82 stran, cena neuvedena