Hlavní obsah
Limetall po svém koncertu v pražském Edenu letos v červnu. Zleva Václav Vlasák (baskytara), Fany Michalík (zpěv), Dalibor Mráz (bicí), Jura Šperl (kytara) a Jaroslav Bartoň (kytara). Foto: Radim Hromádko

Skupina Limetall: Nejraději bychom hráli všechny písně

Nové album, změna v názvu a turné s Kabátem. K tomu prohlubující se radost z tvorby, koncertů a z muziky vůbec. To je stručný souhrn událostí a hodnot v kapele Limetall. Na otázky odpovídali zpěvák Fany Michalík, kytaristé Jaroslav Bartoň a Jura Šperl a baskytarista Václav Vlasák.

Limetall po svém koncertu v pražském Edenu letos v červnu. Zleva Václav Vlasák (baskytara), Fany Michalík (zpěv), Dalibor Mráz (bicí), Jura Šperl (kytara) a Jaroslav Bartoň (kytara). Foto: Radim Hromádko
Skupina Limetall: Nejraději bychom hráli všechny písně

Z původního Limetal jste změnili název na Limetall. Proč?

Vlasák: Když jsme v roce 2015 jako Limetal začali, nevěděli jsme, co nás čeká. Našli jsme si ale rychle vlastní ksicht a ten se stále vyvíjí. Od začátku jsme se přitom cítili být hardrocková kapela, vlastně i v době, kdy jsme spolu ještě hráli jako Citron. Nebyl to heavy metal, i když nás tak fanoušci brali. To se před těmi čtyřmi lety odrazilo i v názvu, který jsme si pro další společnou cestu vybrali.

Když jsme se loni začali s managementem kapely Kabát domlouvat na tom, že by nás vzal na turné, bylo nám řečeno, že bychom se měli posunout dál, tedy se definitivně odstřihnout od minulosti a problémů s ní spojených. Oslovili jsme několik kamarádů i výtvarníků a většina nám řekla, že úplně měnit název je nesmysl. A tak jsme se rozhodli být Limetall. A vůbec nám nebude vadit, když to bude mladší generace vyslovovat anglicky.

Posunuli jste i svou hudbu?

Vlasák: Posunujeme ji neustále. Naše nové album je hardrockové a nebojím se říct, že zní moderně. Vyvíjet a posunovat se ve zvuku je náš program.

Loni jste vydali minialbum Swingers párty a před několika týdny album Znamení. Jsou na něm i písně z toho minialba. Proč jste to udělali takhle?

Michalík: Původně jsme chtěli vydat jen písničku Swingers párty samostatně jako singl. Potom jsme ale dokončili další, pak další a řekli si, že bychom mohli udělat minialbum. Je na něm pět skladeb. Věděli jsme ale už tehdy, že až doděláme další skladby, vyjde regulérní deska. Nové písně už vznikaly, byly takříkajíc na cestě.

Měnily se skladby ze Swingers párty pro použití na Znamení?

Šperl: Aranže v podstatě vůbec, zvuk ale ano.

Bartoň: Stojí za tím ve velké míře Wendel Dreiseitl ze studia Bomb Jack. Je o něco mladší než my a řekl nám, že chceme-li jít dál, musíme mít modernější zvuk. A pak ho s námi hledal. Všechny kytarové party jsem nahrál na svůj nástroj z roku 1968, ale Wendel je zvukově dotvořil tak, aby zněly jako z mladších časů.

Lze už říct, jakou roli ve vaší kariéře album Znamení má?

Michalík: Kromě toho, že na něm zníme současně a v rámci našeho vnímání hudby moderně, pro mě osobně je to definitivní uzavření našeho vztahu s kapelou Citron. Myslím si, že jsme se od ní naprosto odstřihli a nezavdáváme nikomu důvod k tomu, aby nás s ní napříště srovnával či spojoval.

Jsme teď autorsky i hráčsky doslova utržení ze řetězu. Máme spoustu nápadů, pořád chceme zkoušet a baví nás hrát. V kapele je skvělá atmosféra. Když například chystáme playlist na koncert, říkáme si, že bychom nejraději hráli všechny písně. To ale z časových důvodů nejde, a tak s bolestí v srdci škrtáme.

Limetall na pódiu.

Foto: Radim Hromádko

Hovoříte od odtržení od minulosti v Citronu, nicméně na začátku alba je písnička Krutá včela, ve které zpíváte o tom, že ostravská včela ukrutný měla jed. Je to adresné?

Šperl: Slýcháme to z mnoha stran, ale na mou duši není. Není to o bubeníkovi skupiny Citron, jak si někteří myslí. Ten text jsem napsal já a vznikl podle skutečného příběhu.

Michalík: Můžu to potvrdit, protože Jura mi místo, kam ho včela píchla, ukázal. Bylo to pro něj v tu chvíli dehonestující, neumožnilo mu to být chlap. A stalo se to v Ostravě.

Proč se album jmenuje Znamení?

Šperl: Když si ho posluchač pustí celé a poslechne si texty, může zjistit, že určité znamení je v každé skladbě. Jde o znamení zvěrokruhu a my tvrdíme, že jich není dvanáct, nýbrž třináct. Jakmile posluchači bude jasné, co tím třináctým znamením myslíme, nebude už těžké zpětně objevit, že je víceméně zakomponované v každé písni. A na obalu je piktogram onoho znamení.

Na červnovém turné se skupinou Kabát jste natáčeli videoklip. K jaké skladbě?

Šperl: K písni Svět je kosočtverec. Je o tom, že Fany potká Lemmyho z kapely Motörhead, on mu předá zásadní informaci a Fany ji poctivě šíří dál. Lemmy už sice zemřel, ale pro ten klip sestoupil z nebe, aby ho s námi mohl natočit. Premiéra bude po prázdninách.

Jak probíhá turné se skupinou Kabát, které má teď pauzu a skončí v září v Plzni?

Vlasák: Když jsme se před čtyřmi lety stavěli na vlastní nohy a zakládali Limetal, náš kytarista Jura Šperl řekl, že pro nás asi velké hraní skončilo. Byli jsme z té věty všichni smutní, protože jsme si uvědomovali, že se to skutečně může stát.

Michalík: Naštěstí se ale mýlil. Ukázalo se, že to vůbec nebyl špatný krok. Jsme moc rádi, že nás Kabát na turné pozval a že nám tím vlastně potvrdil, že jsme se vydali správnou cestou a současně nám dodal sebevědomí. Naše společné koncerty byly skvělé, lidé výborně reagovali a pro nás to jsou nezapomenutelné okamžiky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků