Článek
Korn s velkou slávou a pompou nahráli a vydali čerstvé album Take A Look In The Mirror. Proklamovali, že je to další stylový šlapanec kupředu, jenže skutečnost je prostší, než se dalo předpokládat: žádný velekrok to není.
Vyčerpanost uvedeného stylu je na desce přímo hmatatelná. Americká pětice se totiž ve všech svých skladbách takřka zásadně vrací do minulosti, jinými slovy kopíruje sebe sama. Nemůžeme proto hovořit o nepovedeném počinu, mluvme o velmi nezajímavém.
Korn využili všech dostupných a objevených stylových klišé. Výtečně pracují s dynamikou, proměňují lehké polohy s ukřičenými a nervními, snaží se nalézt tu a tam nějakou melodii a zvuk jejich kolekce je neobyčejně vyspělý a masivní.
Problém je v progresivitě, v níž jako by skupina mimoděk přiznala, že současná doba je mnohem melodičtější, než dokázala připustit. Trochu se tak dostala do situace, kdy nabízí vlastní stařičký, kdysi úspěšný produkt, ale zarůstá již mechem, protože si v poslední době nevydělala ani na holící strojek. Přitom s ní vždy někdo rád poklábosí... o minulosti.
Korn: Take A Look In The Mirror
Sony Music/Bonton, 56:50