Hlavní obsah

Rembrandtova Noční hlídka uvedena na filmová plátna

Právo, Zbyněk Vlasák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Peter Greenaway se nechal inspirovat Rembrandtovým obrazem Noční hlídka, po dlouhé režisérské přestávce na motivy tohoto díla natočil film Rembrandtova Noční hlídka.

Článek

Právě Greenaway má pro práci založenou na obrazu skvělé předpoklady. Nejenže je to vystudovaný malíř, ale jeho snímky překypují vizuálními nápady někdy tak originálními, že zastiňují samotný děj. Stejně to dopadlo i u Rembrandtovy Noční hlídky.

Vrcholné dílo holandské zlaté školy ze 17. století má v sobě, dle režiséra a kunsthistoriků, padesát jeden otazník. Greenaway se rozhodl na všechny otázky odpovědět, ke každé nabídnout svou interpretaci, čímž zaplavil děj postavami a zápletkami do té míry, že většinu stopáže hledáte, čeho se chytit. Ve jménech i obličejích se ztrácíte.

Hlavní postava se vymyká nemorálnímu okolí

Postava Rembrandta van Rijna ve skvělém podání Martina Freemana jako by do morálně špinavého světa okolo nezapadala a jen od sebe a do své tvorby odráží hnusotu společnosti, ve které žije. A podobně ji lze vydělit z celého filmu, kde je právě její linie pro diváka kotvou, záchytným bodem. Kromě interpretace Noční hlídky se totiž režisér odhodlal nastínit i malířovu životní etapu.

A jak je pro Greenawaye typické, popisuje Rembrandta především skrz jeho ženy. Střízlivou, rozumnou Saskii, vášnivou a nespoutanou Geertje a oddanou Hendrickje.

Rembrandt by dílo stvořil podobně

Tímhle vším ale film nevybočuje. Musí přijít vybroušená formální stránka, aby ze snímku udělala originální dílo. Pozoruhodné je především to, jak si režisér vypůjčil metody a postupy od Rembrandta. Jen výtvarnou podobu nahradil filmovou.

Také Greenaway totiž propracovaně nakládá se světlem. Pomocí něj přecházejí postavy z jednoho „obrazu“ do druhého. Vidíte stůl plný ovoce a bavící se měšťany, režisérovo filmové plátno se téměř neliší od Rembrandtova malířského. Lidé vstanou, vyjdou před obraz, jedna kompozice se stáhne do tmy a vznikne nová.

Greenaway rovněž vysál jinou vlastnost malířových děl. Jistou divadelnost, kterou holandská ikona vkládala do svých obrazů. I postavy ve filmu mluví s dikcí jevišť a sehrávají drobné etudy. A podobných spojitostí by se dalo najít více. Zkrátka se člověk nemůže ubránit pocitu, že by to sám Rembrandt natočil velmi podobně.

Reklama

Související témata:

Související články

Nový Rembrandtův obraz v Praze

Originální podobizna anonymního modelu, ikony holandského výtvarného umění Rembrandta van Rijn bude na půl roku k vidění v Praze. Obraz Muž s vousy a baretem...

Výběr článků

Načítám