Hlavní obsah
Obal knihy Foto: Argo

RECENZE: Totalitní režim pohledem Atwoodové je stále zneklidňující

Po pětatřiceti letech od vydání dystopického románu Příběh služebnice kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové vyšlo letos v českém překladu pokračování s názvem Svědectví, jež získalo prestižní Bookerovu cenu za rok 2019.

Obal knihy Foto: Argo
RECENZE: Totalitní režim pohledem Atwoodové je stále zneklidňující

Ačkoli se román zprvu tváří jako spin-off s blíže neurčenými postavami, po odhalení jejich identity jde o návaznost se vším všudy. V novém příběhu, který Atwoodová sepsala na základě inspirativních dotazů fanoušků a jejich žádostí o další díl, nastiňuje dění v klerofašistickém státě Gileád na území někdejších Spojených států, kde jsou plodné ženy nuceny rodit děti pohlavárům, o patnáct let později od původních událostí.

Namísto titulní hrdinky June nechala v sequelu promlouvat tři ženské vypravěčky, z nichž pouze dvě žijí v nedemokratické zemi, zatímco třetí je Kanaďanka. Jejich totožnost je pro děj klíčová a váže se více k nedávné seriálové adaptaci než k předloze. Ze strany autorky jde tak o poněkud nezvyklý postup. Čtenáři, kteří televizní zpracování látky nezhlédli, se vzhledem k množství odkazů a narážek mohou snadno ztratit.

Hlasy dvojice mladých, upřímně naivních dívek a protřelé, o generaci starší protagonistky se střídají po menších úsecích v pravidelných intervalech při konstantním zachování napětí a ve výsledku do sebe jejich výpovědi dějově zapadají jako skládanka.

Srovnání přijímání totalitního režimu z perspektiv žen z různého prostředí jak z psychologického, tak i jazykového hlediska je zajímavé a důmyslně konstruované. Prostřednictvím zasvěcené šedé eminence navíc poskytuje vhled do zákulisí a samotné podstaty diktatury.

Stejně jako v Příběhu služebnice literátka potlačuje mužské protagonisty. Jejich zapojení je mizivé, byť by se v díle popisujícím mechanismy ryze patriarchální společnosti dalo dobře uplatnit. Patrně v souvislosti s feministickým smýšlením, ačkoli se tomuto nálepkování své tvorby Atwoodová soustavně brání, závisí také ve Svědectví veškerá síla a rezistence výhradně na ženách, což je lehce přitažené za vlasy.

Oproti originálu přidala autorka na akčnosti a tempu, které je ale k závěru uspěchané, a finále kvůli netrpělivosti gradování proto nevyzní tolik velkolepě, jak by mělo. I po několika dekádách je však téma stále naléhavé a plné přesahů do dnešních dnů, kdy se vede diskuse o legalitě potratů či nerovných příležitostech mužů a žen.

Margaret Atwoodová: Svědectví
Argo, překlad Kateřina Klabanová, 396 stran, 448 Kč

Hodnocení 65 %

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků