Hlavní obsah
Antonín Slavíček, Kameničky, 1904, Obchod s uměním v Praze - výřez Foto: Peter Kováč, Právo

RECENZE: Slavíčkovy Kameničky, cesta ke kořenům

Kameničky jsou malá obec u Hlinska, kterou objevil na začátku dvacátého století pro dějiny umění malíř Antonín Slavíček. Stala se pro něj stejně osudovým tématem jako pro impresionistu Clauda Moneta francouzská obec Giverny.

Antonín Slavíček, Kameničky, 1904, Obchod s uměním v Praze - výřez Foto: Peter Kováč, Právo
RECENZE: Slavíčkovy Kameničky, cesta ke kořenům

Východočeská galerie v Pardubicích představuje padesát obrazů, které Slavíček věnoval Kameničkám a jejich okolí. Cyklus, poprvé po sto letech představený v takovém rozsahu, bývá považován za vrchol impresionismu v Čechách. Ale výstava prokazuje, že Slavíčkovi nešlo o vizuální dojmy či prchavé barevné nálady.

Usiloval o zemitost i expresi, o záměrně nezkrášlené vyjádření, kterým by do malby vložil i pach tlejícího listí a bláto z polí. Obrazy je nejlépe vidět v originále, protože žádná reprodukce nezprostředkuje jejich plné výtvarné bohatství.

Kameničky měly v roce 1903, v době Slavíčkova příjezdu, 140 domů, faru, základní školu, barokní kostel, tři mlýny, rašeliniště a hájovnu. V Česku nic mimořádného. Pro malíře však šlo o ztělesnění ráje na zemi. Nabídl divákům nepatetické, ale hluboce citově prožité umění. Bytostně české a přitom oproštěné od vlasteneckých berliček. A moderní. Když u některých obrazů přimhouříte oči, jako by se změnily v abstrakce Marka Rothka.

Nikdo nikdy nezobrazil tak přesvědčivě Českomoravskou vysočinu s její melancholií, drsnou krásou i poetikou. Většina vystavených děl je dnes ozdobou státních galerií, několik jich však pochází ze soukromí a byly do Pardubic zapůjčeny pražským Obchodem s uměním Miroslava Koreckého.

Soubor doplňuje výběr prací jeho vrstevníků Otakara Nejedlého, Jana Angela Zeyera, Herberta Masaryka či Bohuslava Dvořáka, kteří za Slavíčkem zajížděli a putovali s ním krajinou.

V sousedství jsou i pohledy na současné Kameničky na snímcích pardubického fotografa Tomáše Kubelky.

Výstava nabízí také divadelní kulisy, které vytvořil Slavíček pro ochotníky v Kameničkách a dnes jsou v majetku Regionálního muzea v Chrudimi. Jde o oboustranně malovaná rozměrná plátna. Z jedné strany je panorama vesnice a krajiny, z druhé pohled do selské jizby. Zajímavý vklad k dějinám české scénografie.

Jako třicátník prošel Slavíček hlubokou krizí poté, co byl ochromen mrtvicí.

Tři a půl měsíce před čtyřicátinami si nabil pistoli a s hlavní otočenou k tělu zmáčkl spoušť. I soubor jeho děl v Pardubicích dokazuje, že česká kultura v něm 1. února 1910 ztratila jednu z největších malířských osobností.

Monografická výstava o Kameničkách je návratem ke kořenům. Prozrazuje, jaká jsou specifika naší krajiny, o co v uspěchané době přicházíme a jaká je podstata toho českého v moderním umění. Ve spolupráci s Národní galerií v Praze bilanci s neobyčejnou pečlivostí připravili historičky umění Vanda Skálová a Jana Orlíková, autorka Slavíčkovy monografie. Výstava bude ještě reprízována v od 11. září do 9. listopadu v Galerii umění v Karlových Varech.

Antonín Slavíček: Kameničky
Východočeská Galerie v Pardubicích, zámek, do 31. 8., denně kromě pondělí 10 – 18 hodin

Celkové hodnocení: 90 %

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků