Hlavní obsah
Obal knižní novinky Foto: Nakladatelství Host

RECENZE: Román pro ženy, který je zbavený sladkobolných stereotypů

Román německé literární vědkyně a novinářky Luisy Bureschové na první pohled „klame tělem“. Pod triviálním názvem Když je láska slepá, provázeným sladce vypadající obálkou s motivem jahod, se navzdory očekávání sladkobolný milostný román neskrývá. Kniha v sobě naopak ukrývá jeden z nejzdařilejších a nejsilnějších ženských románů, jaký se v poslední době na knižním trhu objevil.

Obal knižní novinky Foto: Nakladatelství Host
RECENZE: Román pro ženy, který je zbavený sladkobolných stereotypů

Bureschová si pro svůj debutový prozaický počin zvolila námět partnerského rozchodu. Zkoumá, co se děje uvnitř ženy zlomené rozpadem dlouholetého vztahu.

Nechává ji dovést až do krajních situací, kdy její psychika konec vztahu nezvládá, a dále sleduje reakce jejího okolí, rodiny a přátel. Čtenář je provázen světem zlomené ženy, k náhledu z perspektivy muže či jiné postavy se autorka neuchyluje, čímž umocňuje napjatou a niternou atmosféru celé knihy.

Postavy zvolila autorka pro román o nešťastné lásce téměř typické

Próza je psána téměř deníkově, v kratších dějových skečích, které velmi dobře fungují jako ochrana před zabřednutím do plačtivých monologů.

Postavy zvolila autorka pro román o nešťastné lásce téměř typické. V příběhu figuruje průměrně krásná žena, milující svého přítele, její partner, který „trpí“ běžnými mužskými nešvary, a v románu ho potkáváme zrovna při pádu do náruče krize středního věku, a několik dalších postav, z nichž má každá nějaký zásadní vztahový problém a řeší vlastní mikrodrama.

Proto dojde na otevření tématu závislosti na alkoholu a její dopad na partnerský vztah, analýzu neochoty muže ke sňatku i po dlouhém vztahu, téma nedostatečné lásky k partnerce či neschopnost počít potomka.

Nesnadným úkolem, který si autorka dala, je udržet příběhovou linii nad hranicí brakového vyprávění. Převážnou část románu se autorce daří zůstat nad hranicí braku, jsou však místa, kdy Bureschová dočasně selhává a sklouzává k patetickému vyprávění, nechává své postavy promlouvat a jednat předvídatelně a v duchu průměrných románků pro ženy.

Mezi nepřeberným množstvím romantických próz, které kvůli vděčnému přijetí čtenářek knižní trh chrlí v enormním množství, román Když je láska slepá vyniká. Na škodu je, že potenciální čtenářku, hledající v knize více než jen stereotypní omílání milostného dramatu s triviální zápletkou a plochými postavami, nemusí kvůli svému názvu a vzhledu zaujmout. O velmi slušné kvalitě knihy na první pohled napoví snad jen zaštítění brněnským nakladatelstvím Host, na jehož dobrý výběr v překladové próze se dá spolehnout.

Celkové hodnocení 80 %

 

Luisa Bureschová: Když je láska slepá

 

Host, překlad Martina Kašparová, 382 stran, 299 Kč

 

 

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků