Hlavní obsah

RECENZE: Příběh ze země ledu a sobích stád

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ke čtenářsky vděčným příběhům patří nyní detektivky. Ty lepší přinášejí něco víc než pátrání po vrahovi. Takový je i román Kautokeino – Krvavý nůž švédského prozaika Larse Petterssona.

Foto: nakladatelství Garamond

Obal knižní novinky

Článek

Mladou stockholmskou právničku Annu zavádí do míst, kde se narodila její matka, do mrazivých prostor nejsevernějších končin Skandinávského poloostrova. Její bratranec Nils Mattis byl obžalován ze znásilnění ženy nevalné pověsti a ona by měla rodině „zdarma“ pomoci.

Jaké je však překvapení, když oběť, rozhodnutou obvinění stáhnout, přesvědčí, aby tak nečinila. Nenávidí totiž přehlížení trestných činů a násilí činěné na ženách. Jenomže začíná jít o život.

Pettersson, také dokumentarista a režisér, nabízí v takřka reportážním podání osudy lidí z neobvyklého prostředí. Kautokeino je obec v severním Norsku, blízko hranic s Finskem. Právě odlehlost místa, navíc s výraznou většinou Sámů – Laponců, kteří se stali v minulém století objektem nelítostného ponoršťování, vytváří jak mimořádné prostředí pro dobrodružný děj, tak pro vykreslení života v unikátním kraji.

Autor poutavě vykreslil jak postavu Anny, tak bratrance Mattise, její tety Sary Marit, která byla nucena zůstat a starat se o prosperitu rodinného stáda, i tamních policistů a právníků. Je to víc než detektivka. Je to výpověď o obnaženém lidství, nuceném přijmout jako hlavní měřítko přežití.

To vytváří svéráznou morálku, možná předobraz budoucího chování i dalších lidí než jen těch z krajin za polárním kruhem.

Lars Pettersson: Kautokeino – Krvavý nůž
Garamond, přeložila Petra Hesová, 375 stran, 329 Kč

Celkové hodnocení: 85 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám