RECENZE: Angelina Jolie není Woody Allen, ale úplný propadák nenatočila

Film U moře není ani úplný propadák, ani hit. Angelina Jolie smutný příběh točila proto, že si zamilovala určitou melancholickou náladu a k tomu jí slouží opuštěný hotýlek ve Francii. Ne náhodou se děj odehrává v sedmdesátých letech. Nemoderní hotel na pobřeží moře, zasmušilý starý barman, elegantní retro kostýmky pro ni i pro Brada Pitta - to vše hraje ve prospěch filmu, má to atmosféru.

Děj je prostý. Manželé přijedou do hotelu, nerozumí si, hádají se, žena dělá různé otravné scény, osciluje mezi zlými ironickými poznámkami a tichým pláčem, zatímco zkrachovalý spisovatel Brad Pitt utíká s blokem a tužkou buď do přírody, nebo do hotelového baru. Nenapíše stejně nic, ale zato pije první ligu.

Americké kritiky režisérce vyčítaly, že točí nudně, nezaujme ani srdce, ani mozek. Jeden z důvodů, proč může být těžké ponořit se do příběhu, je v tom, že scénář neříká, co přesně se mezi těmi dvěma stalo předtím. Chování manželky kvůli tomu vypadá občas bizarně.

Jistě existují filmy se silnější melancholickou náladou a tento je trošku zdlouhavý, ale najdou se i světlé momenty. Třeba když otrávený stárnoucí pár najde východisko z nudy v tom, že pozoruje sexuální výkony mladých milenců ve vedlejším pokoji skrz díru ve zdi. Uvolněná nálada těch pasáží klimbajícího diváka probudí a možná i připomene filmy Woodyho Allena, které jsou, pravda, o hodně zábavnější.