Článek
Desátého června 1940 vstoupila Itálie do války a hned druhý den ráno zaútočila na Maltu, britskou korunní kolonii, od níž už v polovině roku 1939 převzala egyptská Alexandrie místo hlavní základny Středomořského loďstva. Británie tak po porážce Francie sváděla se státy Osy boje nejen o Maltu a Egypt, o Suez, o životně důležité cesty vedoucí k ropným nalezištím, ale i na Dálný východ, do Indie a Austrálie.
Ukázalo se, že Itálie nebyla připravena na tak velký konflikt, do poloviny března 1941 ji postihly tři velké porážky. Musela opustit libyjskou Kyrenaiku, ofenzíva v Řecku skončila po deseti dnech neúspěchem a boje na východě Afriky spěly ke katastrofě. O tom všem vypráví zkušený autor knih o námořních bitvách, který už chystá druhý díl věnovaný klíčovému střetnutí u Matapanu, kde se mezi Krétou a řeckým Peloponésem srazily síly Británie a Itálie.
Miloš Hubáček: Boj o Středomoří
Paseka, 312 stran textu a 48 stran obrazových příloh