Článek
I díky němu se dnes večer diváci v Brně mohou podívat na záznam hvězdného londýnského představení Kočka na rozpálené plechové střeše a ti pražští mohou vyrazit 10. května na přímý přenos Macbetha z britského Národního divadla.
Pracujete pro cyklus přenosů britského divadla NT Live od začátku?
Ještě o rok déle. Zhruba tak dlouho trvalo to celé připravit. Ale pracoval jsem i na přenosech z Metropolitní opery v New Yorku, baletním Velkém v Moskvě, Royal Shakespeare Company nebo Royal Opera House, kde měli první HD studio v Evropě, dřív než v jakékoliv televizi.
Divadlo se natáčí už dlouho, záznamy pro televizi ale často vypadají dost staticky.
V tom je NT Live revoluční, máme svobodu natočit si to po svém. Dopředu plánujeme, co a jak chceme zachytit. Režiséra přenosu vybíráme podle toho, jak si sedne s režisérem představení. Já se jdu na inscenaci podívat, co nejdřív můžu, Macbetha jsem viděl poprvé začátkem března. A hned druhý den jsem napsal režisérovi přenosu, jaké kamery a zařízení budeme potřebovat. To pak napíšu i do rozpočtu, na nějž mi z National Theatre řeknou: „Ne, tolik toho mít nemůžeš. A moc dobře to víš. Ale fajn, že jsi to zase zkusil.“
Jack O’Connell v představení Kočka na rozpálené plechové střeše.
Kolik speciálních zkoušek příprava přenosu vyžaduje?
Dvě odpolední bez diváků. Mezi nimi bývá aspoň týden pauza, během níž režisér přenosu znovu projde svůj vysílací plán. Druhá zkouška probíhá den před přenosem a obvykle už vypadá tak dobře, že by se mohla vysílat.
Je pro vás rozdíl mezi inscenacemi vysílanými ze záznamu jako Kočka na rozpálené plechové střeše a přímým přenosem jako Macbeth?
Není, pořád jde o NT Live, ne o NT Tohle-jsme-nahráli-před-pár-týdny. Každý přenos je natočený a připravený stejně jako živák. Jediný rozdíl je, že v záznamu napravíme chyby jako technické výpadky. Třeba když se někomu rozbije mikrofon, můžeme tam dodat zvuk ze zkoušky. U případů jako Kočka jde o záznam jen kvůli termínu. Pokud není žádný dostupný pro přenos, radši představení nahrajeme a najdeme pozdější, než abychom o ně přišli.
NT Live vyžaduje obrovské množství práce. Nemrzí vás, že výsledek je pak často k vidění jen jednou v kinech a nevychází na DVD?
Já se starám hlavně o to, aby se podařil přímý přenos, o vydání nerozhoduju. Ale kdyby si to někdo rozmyslel, všech těch více než šedesát show máme nahraných v dostatečné kvalitě.
Jack O’Connell a Sienna Miller v představení Kočka na rozpálené plechové střeše.
Vnímáte rozdíl mezi zážitkem ze sledování divadla v divadle a v kině?
Moje práce je, aby ten rozdíl neexistoval. Chceme divákům nabídnout to nejlepší místo v sále, v HD kvalitě, teď už dokonce i v 4K. Spoustu lidí zmateme natolik, že i v kině na konci vstanou a tleskají.
To se v Praze bohužel nestává.
V Praze je o hodinu víc, lidi asi už chtějí jít domů. Ale opravdu se vám snažíme přiblížit zážitek co nejvíc. Devětadevadesát procent obecenstva NT Live se do Londýna nedostane nebo si tamní divadlo nemůže dovolit. Tak se snažíme dostat Národní divadlo k národu. A jako bonus ho díky satelitu můžeme nabídnout i mezinárodnímu publiku. Mimochodem v Praze máte skvělý vysílací a distribuční tým Aerofilms.
Sledujete po přenosu komentáře diváků na sociálních sítích?
Sledujeme je před tím. Máme tým, který pročítá tweety, a když najde nějaký, který si stěžuje na technickou chybu z nějakého kina, spojíme se s tím kinem, abychom zjistili, co je za problém. Po přenosu jsme úplně vyšťavení. Je to non stop práce, celý den trávíme v přenosovém voze, kam nám lidi nosí jídlo a pití.
Kolik času vám zabere příprava jednoho přenosu?
Ještě předtím, než vidím představení, musím dát dohromady tým kameramanů, zarezervovat satelit, teleporty, vysílací vlákna přes Atlantik, parkovací místa, přenosový tým. Práce začíná týdny před tím, než se jdu na inscenaci podívat. A mám naplánované přenosy do půlky roku 2019. Protože pokud by nebyl volný satelit, tak byste v Česku žádné britské divadlo neviděli. Každý přenos je skládačka, jde jen o to, jestli má zrovna 500 dílků nebo 1000. A musíte ji začít skládat hned, a ještě u toho pořád žonglujete s míčky.
Dokážete si ještě užít divadlo jako běžný divák?
Na to nemám čas. Pokud nesleduju představení, které budeme přenášet, dívám se na operu nebo balet a vždy profesionálníma očima. I tehdy, když už to se mnou nemá nic společného. Dokonce i když s rodinou sleduju doma televizi. Vždycky mi nadávají, abych už přestal to vysílání kritizovat.
Co se vám na práci technického producenta přímých přenosů nejvíc líbí?
Dělám to od roku 1983 a žádný den nebyl stejný. Na NT Live mám rád, že netočíme jednu hru čtyřikrát, často jde o novinku, v novém prostoru, něco, co ještě nikdo nenatočil. Každý den přináší nové výzvy, každý přenos je jiný.