Článek
Tentokrát však nepoužil šokujícího kontrastu, jako když na scéně měl eroticky laděnou scénu s nahou starou ženou. Ukazoval ony dokonalé, či po dokonalosti toužící.
Osamělost sebeprezentace
Mladík, hrající si na Elvise, s sebou nosil magnetofon s natočeným potleskem, neboť není nic horšího, než neuspět. Ukazoval tak osamělost tohoto světa. Ve složitých akrobatických pózách se dokázal vyfotografovat pouze on sám, divák, kterého tuto službu požádal, to nikdy nestihl.
Potěmkinova vesnice značkových modelů
Představení dominovala žena reprezentující tento svět umělé krásy bez chyb. Už v úvodu se představila jako dokonalá hvězda, která vítá publikum a zdraví v něm známé tváře, zatímco tři pomocníci ji přenášeli a aranžovali do různých fotogenických poloh. Pak ukazovala, jak se líčí, aby byla skutečně dokonalá a obraz nenarušovala žádná vráska. Nabízela také růže, jimž dodávala vůni ze spraye.
Scéna adorující značkové oblečení ovšem odhalila, nakolik je tato dokonalost kašírovaná. Onen model od channelu byl jen kusem látky, přilepeným páskou.
Fetiše spotřebního světa
Lloyd Newson však neukazoval jen iluze na prknech znamenajících svět, ale hlavně to, že ve spotřební společnosti je k předstírané dokonalosti nucen každý. A tak hlavní protagonistka také vedla ostatní, aby byli stejně dokonalí, přičemž neopomněla uplatnit ani oblíbené prvky orientální kultury, jež mají přispět k vyrovnanosti mysli. A bezohledně se nad ostatní vyvyšovala, byť se sama občas pletla, co je vpravo a vlevo a co je tedy správné a co ne. Ze smíchu, který tato scéna vyvolávala, už mrazilo.
Dokonalost a značka se stala fetišem, nezáleží už na osobnosti, ale na tom, jak se člověk prezentuje, což bylo jasně patrné i v eroticky laděné scéně blondýnky, která si stále svlékala a navlékala červené šaty a svedla partnera jedné z méně suverénních dívek.
Technika umocnila dojem
Lloyd Newson také využil v představení skutečně velké množství techniky, která mu umožňovala nechat mizet tanečníky v pozadí, jež promítal na scénu, a nahrazovat je rozostřenými fotografiemi nebo z nich vytvářet pouhé stíny.
Technika, ať už audiovizuální nebo taneční - hlavní protagonisté bylo opravdu vynikající tanečníci zvládající akrobatické prvky - však nebyla samoúčelná, umocňovala onu umělost a prázdnotu světa dokonalé krásy. Just For Show přineslo výjimečný zážitek a patřilo k absolutním vrcholům představení pohybového divadla, které jsem mohli letos u nás vidět.
DV8: Just For Show
DV8: Just For ShowChoreografie: Llyod Newson
Divadlo Archa, Praha, 1 - 4. XI. 2004