Hlavní obsah

Pražský orloj stvořil mistr z Kadaně, Jirásek nás napálil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Většina lidí si z dětství pamatuje, že slavný pražský orloj sestrojil mistr Hanuš. Dnes už ale víme, že to není pravda. Vznikl totiž mnohem dříve a autorem je mistr Mikuláš z Kadaně.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Orloj na pražské Staroměstské radnici

Článek

Lidé šíří pohádku o Hanušovi kvůli spisovateli Aloisi Jiráskovi. Ve Starých pověstech českých napsal, že Hanuš postavil pražský orloj a konšelé pak dostali strach, aby podobný neudělal i v jiných městech. Proto jej měli nechat oslepit. Ve skutečnosti žil pražský mistr Hanuš až dlouho po vzniku orloje a byl jeho správcem.

Kdo byl mistr Mikuláš z Kadaně? O hodináři ze starobylého podkrušnohorského města s unikátním klášterem, hradem a bílou radniční věží se toho moc neví. Žil v letech 1350 -1419 a byl uváděn jako královský hodinář. Orloj sestrojil v roce 1410 pravděpodobně podle výpočtů mistra Jana Šindela, astronoma a matematika z Univerzity Karlovy. V metropoli strávil většinu dospělého života a také tam zemřel.

Foto: Archív autora

Kadaňský hrad

Je dost možné, že mluvil německy, s jistotou to ovšem říct nelze. Jeho orloj pochopitelně nevypadal jako ten dnešní, byl zřejmě jednodušší.

Mistra objevil v roce 1962 Stanislav Macháček. V archivu hlavního města Prahy našel opis listu (originál psaný německy se nezachoval) purkmistra a rady Starého Města Prahy v orlojnické knize. Tam se píše, že orloj stvořil roku 1410 Mikuláš z Kadaně a že o něj pečuje. Byl za to taky patřičně odměněn. Dostal dům, 3000 grošů a pravidelný roční plat 600 grošů.

Foto: Vratislav Konečný

Kadaň. Městské opevnění s Žateckým barbakánem

„...mistr Mikuláš vedle svého mistrovství a smyslu přirozeného tomuto městu a vší obci ku poctivosti udělal astrolabium, v němž Slunce svůj pravý běh vykonává jako na obloze nebeské, přitom se spatřuje, jak Slunce každého dne vychází a zapadá ukazujíc poledne i půlnoc s rovnými i nerovnými hodinami, při tom jest také sféra, kteráž ukazuje každodenně na kterém znamením zlým nebo dobrým jest jako i kdy Měsíc přibejvá nebo ubejvá každé čtyři neděle, jako na nebi – tolikéž, kdy Měsíc nový neb na plně jest, nadto napsány jsou všickni svátkové přes celý rok na předním kole, kterážto kola s jejich hnutím mají třiceti kol s třimi tryby, kteréž davši k tomu své železo na svůj náklad a vedle smyslu svého s velikou prací udělal,“ uvádí listina.

„K tomu i udělal nová kola k velikému orloji v straně bicí s svým vlastním nákladem, kteréžto takové jeho náklady a těžké práce, kteréž městu tomuto k poctivosti činil a dále činiti bude při sobie pováživši.. Poněvadž každý dělník, aby mu mzda jeho dána byla hoden jest, protože jsme s dobrým rozmyslem naším svrchu psanému mistru Mikulášovi a dědicům jeho za odměnu učiniti a jemu dům dali vedle brány městské kdež se do Nového Města na Koňský trh jde po příkopích městských, blíže našich chlebných kotcův...“

Foto: Archív hl. města Prahy

Zpráva o orloji Jana Táborského z Klokotské Hory

Určité spekulace umožňuje větička „...aby náš orloj lépěji spravil, než jest mistr Albrecht to před ním učinil...“. Víme však, že hodiny byly na věži už v roce 1402. Orloj byl dokončen až 1410, Albrecht tedy mohl být správcem hodin. Nevylučuje se to s tím, že Mikuláš sestavil „astrolabium“ a „nová kola k velikému orloji“.

A jak Jirásek přišel na pověst o Hanušovi, kterou dokázal celé století mást veřejnost? Existuje údaj z roku 1490 (80 let po dokončení Mikulášova stroje), že orloj opravoval pražský hodinář Jan Růže, zvaný Hanuš. Kromě oprav dodal novou kalendářní desku.

Sudetský tulák. Nacisté cynicky zneužili kadaňský masakr z roku 1919

Kultura

Byl to Jan Táborský z Klokotské Hory (1500-1572), další ze správců orloje, který  uvedl jako autora Hanuše, protože starší listinu prostě nenašel. Jirásek informaci převzal a pověst byla na světě. Historici ji dávno vyvrátili, ale hezké příběhy mají mimořádnou odolnost.

Kadaňští ovšem takovou nepravost netolerují a na radnici si nechali přidělat pamětní desku (pro jistotu bronzovou), aby byla Jiráskova mystifikace jednou pro vždy vyvrácena. „Mikuláš z Kadaně. Na paměť královského hodináře a orlojníka, jenž roku 1410 sestrojil slavný staroměstský orloj v Praze,“ hlásá deska od uměleckého kováře Karla Melouna.

Sudetský tulák

Foto: Stanislav Dvořák

Sudetský tulák

Sudetský tulák je dlouhodobá série kulturně-historických článků. Máte podněty k sudetským tématům? Zašlete je autorovi na: stanislav.dvorak@novinky.cz.

Reklama

Výběr článků

Načítám