Článek
Název, který v překladu znamená Smrt z lásky, odkazuje k závěrečné scéně Wagnerovy opery Tristan a Isolda, v přeneseném smyslu k erotice smrti neboli lásce, která nachází své naplnění až v okamžiku smrti.
Smrt byla i posedlostí toreadora Belmonta, který býčí zápasy vnímal spíš jako spirituální cvičení nesoucí emoce nekonečným prostorem až na věčnost. Hledání tragické krásy, snaha o přímé setkání s duchovnem jsou přítomny i v jevištní práci Angéliky Liddell, která patří mezi nejvýznamnější evropské divadelní osobnosti.
„Jsou to dějiny divadla a zároveň dějiny mých kořenů. Hledám okamžik krásy, proměnu, nadšení, světlo a lesk, chci vyjádřit zanícení milujícího člověka,“ říká režisérka. Její Liebestod je obětní rituál, ve kterém jde o víc než jen o dějiny býčích zápasů, je to dílo zamilované smrtelnice a zároveň akt obětování. Inscenace trvá dvě hodiny bez pauzy a je uvedena ve španělštině s českými a anglickými titulky.