Článek
Iniciátorem vzniku sochy političky popravené komunistickým režimem je zastupitel Prahy 1 Martin Jan Stránský spolu se zmíněnými institucemi, informovala Kateřina Havelková.
Kde přesně socha bude stát, se ještě neví, ideálním místem by ale podle Stránského byl park naproti Petschkově paláci, který byl v letech 1939 až 1945 sídlem gestapa. Ve čtvrtek 27. června uplyne 63 let od chvíle, kdy byla Horáková popravena komunisty na dvoře pankrácké věznice. „Milada Horáková je symbolem češství a národní odvahy. Její socha je poselstvím, že bojovat za práva národa a jeho lidu by měl každý,” říká k pomníku Stránský.
Pomníků a pietních míst uctívajících památku Milady Horákové je v Praze několik. „Sochu však nemá v hlavním městě a ani jinde v České republice kupodivu žádnou,” upozornil Stránský. Až se najde místo pro sochu, vypíše se soutěž na její podobu. Organizátoři by ale chtěli realistickou figuru v životní velikosti. Před třemi lety byl v Praze 5 odhalen pomník Olbrama Zoubka, jde ale v souladu se Zoubkovou tvorbou o stylizovanou postavu. Před pár lety byl také odhalen pomník s bustou Horákové na Pankráci.
Nacistický koncentrák přežila, komunismus ne
Petschkův palác zabrala německá tajná státní policie (gestapo) ihned po okupaci a zřídila si zde svou hlavní úřadovnu v Protektorátu Čechy a Morava. Právě tam byli mučeni a vyslýcháni čeští vlastenci a odbojáři včetně Milady Horákové. Výslechy a mučení přestála bez ústupku ze svých pozic, byla poslána do koncentračního tábora, ale přežila. Její život přesto skončil pouhých pár let po válce. Se stejným nasazením jako proti fašistům bojovala proti komunistům. Ti ji pro výstrahu odsoudili ve vykonstruovaném procesu k smrti a 27. června 1950 popravili.
V roce 1991 udělil prezident Václav Havel Miladě Horákové řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam. Den její smrti se stal Dnem památky obětí komunistického režimu. V roce 2007 byla Milada Horáková oceněna in memoriam jedním z nejvyšších armádních vyznamenání – Záslužným křížem ministryně obrany.