Hlavní obsah
Dirigent Petr Kofroň Foto: Josef Rabara /Národní divadlo

Národní divadlo uvede Hábovu operu o kolektivizaci a hladomoru

Národní divadlo uvede v pátek 12. prosince premiéru opery Aloise Háby Nová země, která pojednává o kolektivizaci a hladomoru na Ukrajině. Jediné uvedení nastudoval dirigent a umělecký ředitel Opery Petr Kofroň, který poskytl rozhovor Novinkám. Režisérem je Miroslav Bambušek.

Dirigent Petr Kofroň Foto: Josef Rabara /Národní divadlo
Národní divadlo uvede Hábovu operu o kolektivizaci a hladomoru

Proč jste se rozhodl nastudovat Hábovu Novou zemi?

Hába patřil k evropské hudební avantgardě a jeho dílo získalo před 2. světovou válkou opravdu světové renomé. Zároveň jeho skladatelská poetika byla tak svérázná, že jde o jednoho z nejoriginálnějších hudebních myslitelů české hudby 20. století. Novou zemi Národní divadlo v roce 1937 rozezkoušelo, a pak si to dalo ministerstvem školství a osvěty alibisticky zakázat, tzn. určitý dluh této instituce vůči Hábovi tu je.

Proč jste nezvolil Matku, která byla ve čtvrttónech, s nimiž je Hába spojován?

Hábova Matka se hrála, nahrála, Novou zemi nikdo nikdy - s výjimkou předehry - neslyšel.

Petr Kofroň při zkoušce Hábovy Nové země

Foto: Josef Rabara /Národní divadlo

Nová země byla ve své době považována kvůli libretu vyprávějícímu o kolektivizaci za velmi kontroverzní. Před druhou válku bylo vnímáno jako komunistická propaganda, po válce zas působilo násilí kolektivizace skoro protisovětsky. Jaké očekáváte reakce publika dnes?

Zatímco od doby vzniku skrze nejrůznější režimy se všichni báli provokace, dnes naopak bych chtěl maximálně vyprovokovat.

Není škoda, že dílo zazní jen jednou?

Důležité věci se v životě dějí jen jednou, určující setkání, narození, smrt.

Neměl by být Hába pravidelně uváděn, alespoň koncertně, protože jde o výjimečnou postavu české hudby?

Snad se někdy dostaneme do stadia, kdy o dědictví našeho národa a kultury bude pečováno. Zatím však se skladatelé hrají, pokud mají energii obcházet instituce a známé, v okamžiku, kdy umřou, se často jejich dílo přestává hrát.

Petr Kofroň při zkoušce Hábovy Nové země

Foto: Josef Rabara /Národní divadlo

Neuvažujete o nastudování Matky, i když čtvrttóny by mohly být pro zpěváky obtížné?

Hába má ještě šestinotónovou operu Přijď království tvé, ta je opět neprovedena. Pokud by se spojila řada osvícených mecenášů s řadou obdivovatelů mysticismu Rudolfa Steinera a marxistických obdivovatelů života dělníků, pak tomu rok budu věnovat.

Alois Hába

Alois Hába (1893-1973) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších českých skladatelů dvacátého století.  Prosazoval netradiční ladění, kdy pracoval s jemnějšími děleními tónů, využíval především čtvrttónů, ale také třetino, pětino a šestinotónů. Podle jeho návrhů byly postaveny i nástroje umožňující v těchto laděních hrát, jako čtvrttónový klavír a čtvrttónový klarinet.

Jeho neznámějšími díly jsou čtvrttónová opera Matka a symfonie Cesta života. Složil však především řadu komorních kompozic, sonát a suit.

Jeho druhá opera měla být uvedena na scéně Národního divadla, ale úřady to nedovolily, protože propagovala kolektivizaci a zazněla v ní internacionála.  

Hábovy byly blízké dvě filosofie, antroposofická a marxistická.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků