Článek
Jak došlo k tomu, že jste byl pozván na festival zaměřený na komorní hudbu?
Má přítelkyně kamarádí s Alenkou Turkovou, která festival organizuje. Loni mě s ní seznámila a Alenka mě pozvala do Kutné Hory na koncert. Tam jsem viděl hrát Jirku Bártu (violoncellista a ředitel kutnohorského festivalu – pozn. aut.) a domluvili jsme se, že by bylo hezké udělat něco společně.
Budete improvizovat v rámci slavné a kontroverzní, aranžérsky velmi volně pojaté kompozice Jesus’ Blood Never Failed Me Yet (1971) britského avantgardisty Gavina Bryarse, žánrově řazené k minimalismu. Máte ke skladbě nějaký zvláštní vztah?
Hrát ji napadlo Jirku Bártu. Já ji vlastně nikdy pořádně neslyšel, znám jen základní melodii. Ale pokud vím, orchestr bude vzadu jen doprovázet. Pro mě je to výzva, protože jde o minimalismus. Nevím totiž, jestli budu umět hrát minimálně. Hraji jedině maximálně!
Na provedení skladby se bude podílet i Dan Bárta…
Ano, Dana znám, dokonce už jsme spolu něco točili. Tenkrát to nevyšlo, protože musel zpívat v angličtině a jeho přízvuk byl pro americký trh nemyslitelný. Museli jsme to zrušit. Ale mám rád věci, které dělá. Jsem si jistý, že spolu v budoucnu ještě něco natočíme.
Ve druhé části koncertu, který proběhne v chrámu sv. Barbory, se setkáte s Jiřím Bártou v duetu SoulSearching. Půjde o kompozici v reálném čase, nebo něco připravíte?
Máme domluvenou zkoušku. Zatím jsme se předběžně dohodli, že on zahraje třeba něco z Bachovy suity a já mu na to improvizačně odpovím. To bude základ vystoupení, ale co se bude dít na pódiu dál, je překvapení. Každopádně si myslím, že půjde o zajímavý dialog.