Hlavní obsah
Petr Kostka, Jan Hyhlík a Pavel Novotný jako porotci Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Když se rozhněvá dvanáct pardubických mužů

V programu Východočeského divadla charakterizuje autora Dvanácti rozhněvaných mužů Reginalda Roseho věta: „Působil u televize v době, kdy byla klíčovým médiem věnujícím se i mnohem hodnotnější dramatické tvorbě, než je dnes běžně obvyklé.“ Roseovým majstrštykem zůstává scénář k filmovému debutu Sidneyho Lumeta (1957).

Petr Kostka, Jan Hyhlík a Pavel Novotný jako porotci Foto: Jiří P. Kříž, Právo
Když se rozhněvá dvanáct pardubických mužů

Porotní rozhodování o vině otcovraha nastudoval Petr Kracík, jehož inscenace Mefista Klause Manna vstoupila nejenom nejlepším hereckým výkonem loňského roku na českých jevištích (Ladislav Špiner) do zlatého fondu pardubického divadla. Nepochybně do něho vkročí také Dvanáct rozhněvaných mužů.

Ovce i buřiči

Fascinující na Roseho hře jsou už postavy: Porotci č. 1 až 12. Bezejmenní mužové, kteří se stávají státem a rozhodují o životě člověka. Jenom u některých se dovídáme, čím jsou – porotce č. 8 architektem, č. 7 obchodním cestujícím, č. 5 je nezaměstnaný. Každý ale přistupuje k rozhodování s osobní zkušeností a názorem.

Pro přiblížení hlavních postav nechť poslouží identifikace oklikou. Henryho Fondu (č. 8), který Lumetův film produkoval, hraje Petr Kostka, Jiřího Voskovce (č. 11) Jiří Kalužný, jemuž se na rozdíl od Jindřicha Světnici v jinak moc dobré Korčákově brněnské inscenaci podařilo zachovat i přistěhovaleckou Voskovcovu „angličtinu“…

Velké charaktery ožívají i v porotcích č. 3 Františka Švihlíka, v Předsedovi (č. 1) Petra Dohnala nebo v č. 7 Josefa Vrány. Také výkony ostatních – Josef Pejchal, Ladislav Špiner, Jan Musil, Radek Žák, Jan Hyhlík, Pavel Novotný a Alexandr Postler nebo Zeněk Rumpík – vysoko přesahují herecký standard. Dvanáct rozhněvaných mužů není jen konverzačním záznamem rozpáleného letního podvečera v místnosti poroty losangeleské soudní budovy. Je znamenitým otiskem společnosti s jejími mysliteli, buřiči, outsidery i ovcemi bez názoru.

A zase jen recidivy

Od zmíněného brněnského uvedení (2006) nabylo Dvanáct rozhněvaných mužů podivuhodné aktuálnosti. Zvláště v zemi drcené kapitalistickými či spíše silně mafiózními společenskými vztahy. Vyrojilo se nejenom hlupanské opovržení pravdoláskařskými cavyky reprezentovanými porotcem č. 8.

Znovu zažíváme xenofóbní mánie (č. 7 Josefa Vrány) a náckovské výrony (č. 10 Pavla Novotného) dovolávající se očisty národa, zatím jen vytrubující vlastní (neexistující) útisk s cílem rozdrtit protivníka pěstí třídního nebo árijského boje. Diváci smysl inscenace dobře pochopili a premiéry odměnili aplausem ve stoje.

Východočeské divadlo Pardubice - Dvanáct rozhněvaných mužů. Překlad Bedřich Becher. Režie Petr Kracík, dramaturgie Tomáš Syrovátka, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy Tomáš Kypta. Premiéry 7. a 8. ledna 2012.

Celkové hodnocení: 80%

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků