Hlavní obsah

Hru problematické Elfriede Jelinekové uvedlo Národní divadlo

Rakouská dramatička Elfriede Jelineková je fenomén, provokující nejen čtenáře svých románů a her, ale především režiséry, kteří se touží poměřit s dráždivou neuchopitelností jejích textů, pokládaných mnohými za nehratelné.

Hru problematické Elfriede Jelinekové uvedlo Národní divadlo

Pražské Národní divadlo již několikrát ohlašovalo uvedení Jelinekové prvotiny Co se stalo, když Nora opustila svého manžela, ale k premiéře došlo až po návratu činohry na Novou scénu, jejíž problematický prostor kupodivu velmi dobře ladí s problematickou Jelinekovou.

Z objektu subjektem

Autorka sleduje postavu Ibsenovy Nory po odchodu od manžela. Hrdinka prohlašující, že se chce „z objektu stát subjektem“, hledá seberealizaci nejprve v továrně, ale velmi brzy zakotví po boku bohatého Weyganga a poté, co ji odkopne, se přes kariéru prostitutky a dominy vrací zpět ke svému muži opečovávanému mezitím paní Lindeovou.

Stává se sice podle svého tvrzení „mnohem intelektuálnější“, ale de facto po celou dobu zůstala onou ibsenovskou „loutkou“ v rukou mužů. Jelineková psala Noru ve svém komunistickém období, ale její levičácké i feministické názory vyznívají přinejmenším ironicky dvojznačně.

Rozhodně v režii Michala Dočekala, který volí přesnou rovinu permanentní nadsázky, jež je současně zábavná, ale zároveň nachází pro Jelinekovou zcizující inscenační styl blízký brechtovské revue. Štědroňova hudba prolíná inscenací nejprve v podobě songů a sborů dělnic, posléze v ironickém dialogu romantického klavíru s drsnou elektrickou kytarou. Škoda jen, že hudební rovina inscenace je proporčně nevyvážená a songy v druhé části zcela mizí.

Z Nové scény industiální hala

Nedivadelní prostor Nové scény odhalila scénografie až do hloubky a proměnila jeviště v industriální halu – prostavěla je obrovitými nosníky, šachtami, mohutnými kovovými postelemi a větráky, které vzdouvají fialové závěsy v afektovaně hysterických citových výlevech. Čaj se servíruje na pásovém dopravníku a sex na obrovitých červených balónech vytváří pitvorné spartakiádní číslo.

Kostýmy a líčení zasazují hru do expresionismu 20. a 30. let a dotvářejí charaktery postav od atraktivního modelu Nory až k povoleným kšandám Helmerových utahaných kalhot. Inspirace filmem je zřetelná i bez intonační citace Oldřicha Nového, zbytečně devalvující skvostnou hereckou stylizaci, jakou v postavě konzula Weyganga vytváří Vladislav Beneš. Weygang znovu ukázal, že Benešovo herectví skrývá ještě mnoho dosud neobjevených možností.

Kateřina Winterová předvedla v Noře dokonale promyšlenou studii ženské bytosti. Její Nora je právě tak krásná, žádoucí žena, jako pitomoučká postelová kočička hopkající kolem svého pána, dojemně směšná ve svých dychtivě emancipačních výlevech a hořce chladná pod svou maskou suverénní dominy.

Těžko by se zde pro tuto postavu našla ideálnější představitelka než právě Winterová. Jelinekovské panoptikum dotváří i měkkýšovitý Helmer Igora Bareše, kvokající hospodyně Lindeová Jaromíry Mílové či starosvětská chůva Zdeny Hadrbolcové. Ale přesnou hereckou práci odvádějí všichni včetně sborů.

Dočekalovo přibližování se k Jelinekové vyústilo na Nové scéně v inscenaci, která je svým stylem i výpovědí srovnatelná s evropským divadlem, jaké na toto jeviště přiváží Pražský festival německého jazyka. V kontextu tvorby činohry ND je rozhodně činem sezóny.

Hodnocení: 80 %

 

Elfriede Jelineková: Co se stalo, když Nora opustila manžela aneb Opory společností

Překlad Jitka Jílková, režie Michal Dočekal, hudba Miloš Orson Štědroň, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Kateřina Štefková, pohybová spolupráce Petra Hauerová

Česká premiéra 15. a 24. 5. na Nové scéně ND Praha

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků