Hlavní obsah
Dušen Vančura oslavoval s radostí a v dobrém rozmaru. Foto: Petr Macek

Dušan Vančura si notoval s Nohavicou, Nedvědem a dalšími gratulanty

Mnoho vtípků a průpovídek na margo moudrosti přicházející s věkem a věku jako takového, řada hostů, dobrá nálada a nakonec i trochu dojetí. To vše charakterizovalo nedělní koncerty nazvané Dušan Vančura 80, na kterých dvakrát za sebou oslavil dodatečně svou loňskou prosincovou osmdesátku hudebník, textař a čilý i činorodý člověk Dušan Vančura.

Dušen Vančura oslavoval s radostí a v dobrém rozmaru. Foto: Petr Macek
Dušan Vančura si notoval s Nohavicou, Nedvědem a dalšími gratulanty

Na začátku toho večerního připustil, že by Velký sál pražské Lucerny nebyl dvakrát zcela zaplněný, kdyby šlo pouze o jeho vystoupení. Protože prý ale pozval zajímavé a slavné hosty, přišlo tolik diváků, že nakonec musel přidat odpolední koncert. Bylo to pokorné prohlášení muže, který jistě zná svou cenu. A v následujících chvílích se ukázalo, že bylo zbytečně skromné.

Každý z hostů, který se na pódiu objevil, pohovořil o tom, co Vančura na hudební scéně znamená a co znamená pro něho samotného. Každý mu také upřímně pogratuloval. Sám oslavenec přitom při jejich vystoupení zůstal na pódiu, seděl na židličce stranou od centra dění a často si písničky svých přátel zpíval, tím spíš, když k řadě z nich napsal texty. Ke Spirituál kvintetu a Antikvartetu se samozřejmě jako člen připojil.

Gratuloval i Spirituál kvintet.

Foto: Petr Macek

Se svou písničkovou trochou do mlýna přišel František Nedvěd se skupinou Tiebreak, ve které je i jeho syn Vojta. Ivo Šmoldas na pódiu pohovořil o přicházejícím věku a demonstroval to džentlmensky především na sobě. Celkově pak potěšil nádhernou češtinou, kterou ve svém projevu používá, a stejně tak osobitým způsobem vyprávění.

František Nedvěd vystoupil se svou skupinou Tiebreak.

Foto: Petr Macek

Ivo Šmoldas dal večeru osobitý humor.

Foto: Petr Macek

Jaromír Nohavica nastoupil a všechny takříkajíc dostal, hned jak hrábl do strun své kytary a spustil písničku Dokud se zpívá. Českému jazyku se poklonil v písni Himaláje, rozezpíval sál a rozdělil ho na dvě části v pěveckém souboji a nakonec, za klavírního doprovodu dirigenta Olivera Dohnányiho, zazpíval svou verzi první árie Mozartovy opery Kouzelná flétna, jejímž hlavním hrdinou je v jeho podání revizor. Bylo to vkusné a vtipné.

Jaromír Nohavica vzdal mimo jiné poctu češtině.

Foto: Petr Macek

Člůenem sboru Conticorum iubilo je i Jiří Drahoš.

Foto: Petr Macek

Závěrečná část večera patřila Spirituál kvintetu, Haně Maciuchové a sboru Canticorum iubilo, jehož členem je i kandidát na prezidentský post Jiří Drahoš. Finále to bylo vpravdě velkolepé a po všech těch příjemných hudebních i slovních výkonech přineslo ono dojetí, které k závěrům podobných akcí neodmyslitelně patří.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků