Článek
Jenže se založením rodiny jí stejně nezbývá nic jiného než zapomenout na pivo i hulení a prakticky z ničeho vydělat na úvěr, domek i školku – to všechno v podmínkách, kde práci a peníze nemá v okolí skoro nikdo a šidí se zároveň kdekdo, kamarády nevyjímaje.
Z Jindry (Jan Plouhar), který žije s manželkou (Pavla Beretová) a malým synem na vsi se proto stane „kapitalista“ – pořídí si dodávku na leasing, nechává se najímat jako řemeslník na okolních stavbách a žije podle pravidel, ať se kolem děje, co chce.
Muziky se kvůli tomu sice nevzdal, jen se musí spokojit s přehrávačem na stavbě. Po večerech doma otlouká starou omítku, aby rodině v polorozpadlém baráčku „zvětšil výběh“. „Trávu“ už pěstuje hlavně pro tchyni trpící parkinsonem a hospodské řeči kamarádů o všudypřítomné zlodějně i narážky na svůj rodinný život zdánlivě neposlouchá. Až do chvíle, kdy doplatí na podvody a neumětelství svého okolí.
Maličká lež
Neproplacených dvě stě tisíc za odvedenou práci a materiál, které jsou v koloběhu miliónových částek, za něž se budují v okolí nové vily, úplné nic, Jindru prakticky zničí: téměř splacené auto si leasingová firma beze všeho vezme zpátky, na jídlo pro rodinu musí začít vydělávat jako námezdní síla – a z pouhé výplaty dluhy samozřejmě neuhradí.
Zásadová manželka, naštvaná, že jí lhal o „rozbitém“ autě, sbalí tašku i dítě, nechá mu na krku i svoji kozí farmu a zmizí. Pořádně naštvaný chlap je najednou ochotný se na „systém“ s jeho pravidly vykašlat a domoci se peněz podobnou levárnou jako ostatní. Je to skutečně maličká lež, která hrdinovi „neprojde“, zatímco podvádějící okolí dále bezstarostně přežívá.
Scenárista a režisér Jan Prušinovský sice zvolil otevřený konec, přesto se s vědomím všech rozdílů dá říci, že podobný chlapský pád do jisté míry předvedl už v cyklu Druhý dech. Dobře napsaná Čistá práce ho však převyšuje naprosto ve všem. V první řadě důvěrnou znalostí prostředí, která se odráží i ve výpravě, ale hlavně silnou hlavní postavou.