Článek
Je to nejen touha po majetku, zejména po nemovitostech, ale také po moci, po možnosti ovládat druhé a přirozeně také po uspokojení svých sexuálních tužeb.
Malý vůdce
Civilizace je pouhý tenounký pukající nátěr, z pod něhož vykukují bující neřesti a krutý zápas po sobeckém uspokojení vlastních egoistických přání. Zahořklá autorka ukazuje, že dnešní době vévodí hedonistické sobectví, jehož rozvoj umožnil důraz kladený na spotřebu a rozpad už dříve příliš nefungujících rodinných vztahů patriarchální společnosti.
Jelineková si nebere servítky: Ukazuje odvrácenou tvář Rakouska, která kontrastuje s plakáty prezentujícími zemi jako ráj turistů. Také děj románu zasadila do nádherné krajiny rodného Štýrska poblíž poutního místa Mariazell. Nekončí ale u klasického kontrapunktu krásné přírody a temných vášní. Ukazuje, jak se v umělé době Perwollu a Silanu pomalu rozpadá i krajina, svahy sklouzávají z hor i s domy, propadají se do starých dolů a vše pohlcuje neproniknutelná mrtvá voda.
Autorka opět nezapřela své zaujetí pro politiku. Dotýká se rozporuplné role Rakouska v době druhé světové války a strefuje se do nacionalisty Jörga Haidera. Hlavní postavou knihy je podobně malý a nepříliš úspěšný vůdce, strážník Kurt Janisch. Tyje ze své funkce, podmaňuje si ženy, s nimiž se seznámí při výkonu své služby a plení jejich klíny, i když - jak se ukáže - větší upokojení mu poskytuje letmý kontakt s těly kolegů v šatně.
Jelineková i zde nabízí obraz zvráceného sexu jako v Pianistce, což je pro ni kruciální téma. Ale neopakuje se - v Lačnosti je sex změněn z cíle v prostředek. Poté, co Janisch zajistil svého syna, když jeho rodinu nastěhoval do domku stárnoucí ženy, která ovšem ne a ne umřít, touží vyřešit i své dluhy pomocí majetku stárnoucí pianistky, s níž se také seznámil ve službě.
Zatímco ona chce zoufale naplnit svou touhu po lásce, u něj se prvotní chtíč rychle mění v odpor: svou milenku ponižuje a bije a do jejího bytu si vodí šestnáctiletou Gabi.
Zábavný román
Zápletce skutečně sedí podtitul knížky zábavný román, protože Lačnost nabízí sexuální orgie i vraždu a následné detektivní pátrání. Ovšem kniha do této kategorie úplně nezapadá už jen komplikovaným jazykem a mnohovrstevnatostí. A na rozdíl od klasické detektivky není pátrání ukončeno a pachatel po zásluze potrestán. Janisch je totiž současně obětí mnohem větších dravců, v touze polepšit si hraje riskantní hru s bankami, ve které nemá mnoho šancí zvítězit.
Lačnost je především sociálním románem tvrdě demaskujícím současnou společnost, kde jde jen o majetek, o to urvat co nejvíce, ať už jde o nemovitosti, nebo o postavení. Autorka, která je nemilosrdnější než Zola, stěží zapře, že byla komunistkou, i když koryfejové socialistického realismu by román navzdory jeho jasnému poselství těžko strávili. Vadila by jim nejen zvrácená erotika, ale také jeho strukturální složitost, pohrávání si s jazykem i fakt, že postavy se s výjimkou Janische příliš neproměňují a děj nenesou, ale jsou událostmi vláčeny.
Lačnost potvrzuje, že Jelineková je mimořádnou spisovatelkou. Mistrně pracuje s jazykem a dokáže jít hluboko pod povrch věcí. V Lačnosti jde ještě dál než v Pianistce nebo divadelních hrách Klára S. a Nemoc aneb Moderní ženy.
Elfriede Jelineková: Lačnost (Zábavný román) Přeložila Jitka Jílková. Odeon, 334 strany