Hlavní obsah

Chladná Suzanne Vega představila průřez svou tvorbou

Právo, Kateřina Farná

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jednoduše nasvícené, strohé pódium. Bubeník, baskytarista a zpěvačka tradičně oděna v černém se ztrácí uprostřed rozlehlé plochy. Tvoří jakýsi komorní trojúhelník. Před nimi tma, v níž se skrývá téměř zaplněné hlediště velkého sálu pražského Kongresového centra. „Je fajn být zase tady. Jak se máte?“ zdraví fanoušky americké folkrocková zpěvačka, skladatelka a kytaristka Suzanne Vega, která se po dvou letech vrátila do české metropole.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Suzanne Vega na pražském koncertě v Kongresovém centru

Článek

Byla tu už podeváté. Předskakovala jí s experimentálním projektem Monika Načeva, jejíž výkon se nesetkal s přílišným nadšením. Vega přijela v rámci turné k poslední desce Beauty & Crime. A ti, již čekali přehlídku novinek, museli sklopit zklamaně hlavu. Avšak ti, kteří si přišli poslechnout kvalitní muziku a to nejlepší ze Suzanne Vega, nelitovali.

Působila uctivě, po každém songu se uklonila a poděkovala. Koncert odpálila Rock In This Pocket z desky 99.9F (1992), následovaly Caramel, When Heroes Go Down,  vybrnkávaná Calypso, rychlejší a populární Fat Man & Dancing Girl nebo Solitaire, píseň o posedlosti počítačovou hrou. Před dvěma přídavky fanoušky potěšila hity Luka a Tom’s Diner. Z nové desky pak zazněly smutná Frank & Ava (o vztahu Franka Sinatry a Avy Gardnerové) nebo Pornoghrapher’s Dream. „Když jsem psala tuhle píseň, přemýšlela jsem nad tím, proč všichni sníme o tom, co nemůžeme mít,“ prozradila.

Uprostřed koncertu odložila kytaru, vystačila si s luskáním a tleskáním. U Blood Makes Noise se ke trojici muzikantů přidal elektronický „přítel“ (sampler),  jenž bohužel posunul výbornou skladbu do cirkusácké polohy. Alespoň však rozpohyboval publikum, v němž seděli Václav Havel nebo Lenka Dusilová.

Pětinásobná držitelka Grammy ve své muzice snoubí naléhavost řečeného, hluboce lidského, s hudbou, která pohladí. Když zavřete oči a zaposloucháte se do jejího hlasu, máte pocit, jako byste cucali ten nelepší karamel na světě uprostřed rozlehlé pláně - o samotě a meditujíce.

Neosobní prostor, chladná atmosféra

Úterní koncert se nedá v mnohém srovnat s tím před dvěma lety ve Státní opeře Praha. Honosný prostor jako by jí přidával lesk, kontakt s ní byl tehdy bezprostřední, atmosféra přátelská a zpěvačka nesmírně komunikativní a vtipná. Tentokrát snad pod tíhou obrovského a masivního sálu byl její projev chladný.

Suzanne Vega předvedla standardně kvalitní výkon, kterému se nedá po hudební stránce nic vytknout. Koncertu však chyběla atmosféra a šťáva, vystoupení bylo statické. Vega byla odtažitá až neosobní. Slavná písničkářka se do Kongresového centra nehodí, respektive této neotřelé dámy je pro tento prostor škoda.

Reklama

Výběr článků

Načítám