Článek
Jak jste se k roli ve Vybíjené dostal?
Zavolala mi Mirka Hyžíková z castingu, ať přijedu do Prahy na konkurz, že potřebují chlapce podobného Michalu Suchánkovi. Už jsem o konkurzu věděl, ale neměl jsem v plánu tam jet, nepřišlo mi totiž, že bych byl Suchánkovi podobný. Říkal jsem to proto i Mirce, ale ona tvrdila, že kdybych mu nebyl podobný, tak mi nevolá. Tak jsem si řekl, že nemám co ztratit, že si mě buď vyberou, nebo ne. Spíše jsem počítal s tím, že to nedopadne. Absolvoval jsem již mnoho konkurzů, ale vyšla mi jen malá role kuchtíka v pohádce Jana Svěráka Tři bratři. Pak následovala role Jiřího Votavy v seriálu Rozsudek, který se ale točil v Ostravě. Předtím jsem jen hrál v několika studentských filmech.
Jenže nakonec to dopadlo...
No, nejdříve mi volali z castingu, že postupuji do užšího výběru, že se mám naučit jednu pasáž a přijet. Snažil jsem se nestresovat a být uvolněný. Po pravdě, té přípravě jsem moc nedal, ale ono to nakonec vyšlo a pan režisér Nikolaev si mě vybral.
Jak se vám hrálo ve Vybíjené? Setkal jste se i s panem Suchánkem?
Byli jsme v kontaktu jen přes SMS, protože měl spoustu práce ještě v zahraničí. Potkali jsme se ale na Slapech při natáčení mé (Tomovy) líbací scény a on potom se Simonou Babčákovou coby Hujerovou na líbání před 25 lety vzpomínali. Na tom samém místě, akorát s několikaletým časovým odstupem.
Pro mě, jako pro studenta herectví, byla čest tyto herce potkat. Dost často, pokud byla příležitost, jsem je pozoroval při práci, i když jsem se s nimi moc neviděl. Na plátně se totiž nepotkáme. Celé natáčení jsem si užil, tým byl naprosto skvělý.
Na ostravské předpremiéře filmu jste dostal dotaz, jak zvládáte fanynky a slávu?
To byl můj spolužák a vlastně i nejlepší kamarád Robin Ferro. Chtěl si mě vychutnat. Večer před předpremiérou mi říkal, ať se připravím, že se mě na něco zeptá. Ví, že se moc stydím a nerad odpovídám na dotazy. Zkrátka byla to sranda a provokace. On už teď moc dobře ví, že mu já něco provedu na jeho premiéře v divadle. Jsme prostě pořád ve střehu. Jinak před žádnými fanynkami neutíkám a se slávou jsme si jen zpovzdálí zamávali na pražské premiéře Vybíjené.
Co vás dále čeká?
Tak především maturita. Ve škole intenzivně pracujeme na našem maturitním představení Dostojevského Idiota v dramatizaci Miroslava Krobota. Hraji roli Lva Nikolajeviče Myškina. Jsem zvědav, jak se s tím vypořádám.
A kromě školy se rýsuje nějaká další role ve filmu či v divadle?
Co se divadla týká, dostal jsem nabídku hostovat v ostravském Divadle Petra Bezruče v připravované inscenaci Tři mušketýři. Hrát v tomto divadle jsem si moc přál, jsem za to vděčný. Teď je nejdůležitější, abych nezklamal. Co se týká filmování, momentálně mě nic dalšího nečeká. Asi budu muset zase začít jezdit na konkurzy. Ale mým největším přáním je získat po ukončení Janáčkovy konzervatoře stálé angažmá v divadle. Pak bych se chtěl i poohlídnout po práci nemocničního klauna.
Jak jste se vůbec k herectví dostal?
Přes rodiče, vlastně celou svou rodinu. Může za to vlastně nejvíce můj dědeček, který se už spoustu let věnuje moderní magii a taky klauniádě pro děti. Když jsem byl menší, tak mě často brával s sebou na vystoupení, mnohokrát jsem mu i asistoval a s jeho pomocí připravoval své vlastní několikaminutové kouzelnické číslo. Často jsem i s rodinou chodil do divadla, hlavně na činohru. Ve škole jsem recitoval a chodil na Základní uměleckou školu v Kopřivnici hrát na příčnou flétnu. O ostravské konzervatoři jsem se dozvěděl v sedmé třídě a od té doby jsem veškerou energii směřoval tímto směrem.