Hlavní obsah

Balthazar: Belgický král je naším fanouškem

Právo, Šárka Hellerová

Hvězdou pražského showcaseového festivalu Nouvelle Prague je belgická kapela Balthazar. Už v pátek završí program prvního dne. Rozhovor pro Právo vznikl těsně předtím, než koncem minulého týdne odjela do Brightonu v Anglii nahrávat třetí album. Odpovídal zpěvák a kytarista Maarten Devoldere.

Foto: archív Nouvelle Prague

Balthazar existují deset let. Maarten Devoldere, druhý zprava.

Článek

Odjíždíte připraveni?

Ano, všechno je napsáno, jenom dokončujeme některé texty. Chybí nám pár posledních slov, která musí zapadnout do některých písní. Nikdy jsme nebyli před nahráváním tak připraveni. Vždycky jsme jen dali dohromady pár písní, rovnou je nahráli, zmixovali a bylo to. Nyní na albu pracujeme už několik měsíců, máme nahrané demo verze, pohráli jsme si s tím.

Jak dlouho budete točit?

Chystáme se dva nebo tři týdny. Koncert v Praze bude uprostřed nahrávání. Bude to pro nás vítaná přestávka.

Tak to byste v Praze mohli zahrát i nové písně.

To rozhodně uděláme. Jsem si jist, protože v té době s nimi budeme intenzívně pracovat. Mám skoro strach, abychom nezapomněli ty starší, protože nové hrajeme pořád. Každopádně si myslím, že zazní něco, co jsme ještě nikdy předtím veřejně nehráli.

Prý jste se při nahrávání minulého alba Rats vydali pro harmonium až do Indie.

To bylo přibližně přede dvěma lety, sháněli jsme harmonium v Evropě, ale žádné nebylo to pravé. My jsme ale měli pocit, že ho opravdu potřebujeme, a věděli jsme, že jediným místem, kde ho najdeme, je Indie. Takže jsme pro něj letěli, našli jsme ho a použili v Sides, poslední písni na desce. A pak ještě ve dvou dalších.

Podnikli jste podobné cesty i kvůli chystanému albu?

Před albem Rats jsme tak nekoncertovali. Nyní jsme ale strávili na turné tolik času, že jsme spokojeni, když jsme chvíli doma. Žádné extra cesty jsme nepodnikali. Jediné cestování spojené s budoucím albem je za jeho nahráním.

Čím jsou inspirovány vaše texty?

Část textů je inspirována podivnými zkušenostmi ze života v autobuse na turné. Jsou o tom, jaké to je chvíli takhle žít. S novými texty je to ale většinou tak, že musíte v životě potkat nějaké nové holky, abyste je mohl napsat. Každá žena vyvolává jiný pocit. Vlastně mám dojem, že texty nepíšeme ani tak my, jako ženy, které potkáváme.

Za obě alba jste ve své zemi získali cenu Music Industry Award za nejlepší album roku. Jak významná ta cena je?

Jo, je to skvělé. Když ji dostanete, setkáte se s belgickým králem, což je skvělé. Je to fajn chlap. Poprosil jsem ho o podpis pro mou mámu – dal jsem jí ho k narozeninám. Měla obrovskou radost.

Znal král vaši hudbu?

Jasně, je naším fanouškem. Zná dokonce texty, což se mi zdá velmi legrační.

Je ve vaší hudbě něco ryze belgického?

Já myslím, že typicky belgické je právě to, že se snadno necháme ovlivnit všemi okolními vlivy. Nejsme moc hrdá země, která by si zakládala na vlastní svébytné kultuře. Ale myslím to v dobrém – jsme takoví svobodomyslní a otevření.

Reklama

Výběr článků

Načítám